V prosinci loňského roku se konal v
Tallinu seminář mezinárodní neziskové asociace
Construction Classification International Collaboration (CCIC). Tato organizace rozvíjí a propaguje klasifikační systém
Construction Classification International (CCI), který je použitý i v chystaném BIM mandátu pro Českou republiku. Na semináři vystoupili řečníci z různých zemí, kde se s klasifikačním systémem CCI pracuje. Přestože seminář proběhl před pár měsíci, vývoj v oblasti klasifikační systémů neprobíhá tak rychle, že by informace ze semináře již nebyly aktuální. V tomto článku je shrnuto, o čem jednotliví řečníci přednášeli a poskytuje zajímavý vhled do situace týkající se klasifikačních systémů a BIM mandátů v jednotlivých zemích.
Jaan Saar při úvodním slově semináře CCIC 2022
Seminář zahájil
Jaan Saar, předseda správní rady CCIC, stručným popisem klasifikačního systému CCI a důvody proč byl vytvořen. CCI je založen na tabulkách ISO 81346 rozšířených o některé prvky dánského CCS, přičemž dodržuje standard ISO 12006-2. CCI byl vytvořen jako jednotný jazyk, který sjednotí komunikaci napříč stavebními profesemi a také napříč hranicemi. Jaan Saar navíc zdůraznil, že nedílnou součástí využití a zaměření CCI je i oblast správy nemovitostí. Z hlediska využití CCI je důležité, že CCIC zaručuje možnost používání CCI jakémukoliv subjektu zdarma.
Následný příspěvek
Jaroslava Nechyby z pozice místopředsedy CCIC více technicky představil CCI i s širším popisem důvodů, proč je jednotná klasifikace ve stavebním oboru potřebná. Zajímavá byla především odpověď na otázku, proč vytvářet nový klasifikační systém a raději nepoužívat některý exitující, například Uniclass nebo OmniClass. Pan Nechyba zmínil příklad okna, které v dříve zmíněných klasifikačních systémech má desítky tříd, kdežto v klasifikaci CCI se jedná o třídu jednu. S tím souvisí jednoduchost použití a možnost využití stejné třídy pro daný prvek od návrhu, přes stavbu až po facility management bez nutnosti klasifikaci měnit.
Jaroslav Nechyba na semináři CCIC
Následný řečník,
Raido Puust z Tallinské technické univerzity, popsal aktuální situaci implementace CCI v Estonsku. V Estonsku vzniknul požadavek zodpovědného ministerstva na vytvoření stavebního klasifikačního systému v roce 2018. V průběhu následujících let byl vytvářen systém CCI-EE, který jako základ používá CCI a rozšiřuje jej o estonský datový standard (CCI-EE). Raido Puust pak představil dva pilotní projekty. Jedná se o exitující terminál výletních lodí, kde bylo CCI-EE otestováno na řízení nákladů. Druhým příkladem je digitalizace kampusu Tallinské univerzity, kde bude CCI-EE použito při pasportizaci 15 budov a dále pak bude využíváno pro facility management.
Popisem aktuální situace s adaptací v České republice se opět chopil
Jaroslav Nechyba. Představena byla národní BIM strategie, včetně CCI a
datového standardu staveb (DSS). Zmíněny byly i plány na navázání CCI na další státní agendy, jako je využití v rámci Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK), Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) či Českého statistického úřadu (ČSÚ) a následné využití například pro stavení řízení nebo výběr daní.
Následovala přednáška
Elzbiety Wielechowské z Polska, kde je situace s řešením BIM mandátu o něco více pozadu při porovnání se situací v České republice nebo Estonsku. V Polsku se teprve v roce 2022 začalo jednat se státním aparátem o představě požadavků na BIM mandát a v roce 2023 bude vytvořena pracovní skupina. Zástupci buldingSMART Polsko nicméně v této skupině budou prosazovat právě využití CCI a na tomto základním systému postavený CCI-PL, což je obdoba českého DSS. Polští kolegové se inspirují v okolních zemích, kde je příprava digitalizace stavebnictví o něco dál, jako například v České republice.
Přednáška
Martina Mišúna z
BIM asociácie Slovensko osvětlila situaci v této zemi. Podpora ze strany státního aparátu zde také není například na takové úrovni, jako ve Skandinávii, nicméně i zde se situace začíná pohybovat správným směrem a v roce 2021 byly zřízeny 4 pracovní skupiny pro práci na digitálních stavebních standardech. Slovenská asociace úzce spolupracuje s českými kolegy s tím, že CCI bude využito jako základní klasifikační systém. Překlad CCI tabulek do slovenského jazyka byl dokončen v loňském roce a v plánu je vytvoření podobné webové stránky s klasifikací CCI a API rozhraním, jako v České republice. Představen byl také nový plugin pro klasifikování prvků třídami CCI v softwaru Autodesk Revit –
Class Feeder od společnosti
Arkance Systems. Tato aplikace je do konce června 2023 k dispozici zdarma po vyplnění
tohoto formuláře. CCI tabulky aplikace jsou nyní k dispozici v českém a anglickém jazyce, BIM asociace Slovensko plánuje vytvoření otevřené API rozhraní pro databázi slovenského překladu CCI tak, aby podobné nástroje mohly využívat slovenské tabulky CCI.
Martin Mišún představuje Class Feeder na mezinárodním semináři CCIC
Po obědové pauze začala prezentace
Gunnara Friborga z Dánska, která byla velmi zajímavá, jelikož na požadavcích na využití klasifikačních systémů ve veřejném sektoru začali pracovat již v roce 2007 a autor prezentace byl u toho. V rámci projektu Cuneco tak v letech 2011 až 2015 vytvořili na základě mezinárodních norem klasifikační systém CCI ve spolupráci se zástupci z veřejné i soukromé sféry, tak, aby dobře pracoval ve spolupráci IFC. Většina veřejně financovaných stavebních projektů tak dnes vyžaduje použití CCI, případně dánské verze tohoto systému – CCS. CCI/CCS je pak adoptováno do mnoha softwarových řešení a je využíváno i pro správu nemovitostí. Nad klasifikačním systémem CCI/CCS byl pak vybudován systém standardizovaných vlastností objektů, zvaný Molio slovník, což je obdoba našich datových šablon. V posledních čtyřech letech pak začala práce i na využití CCI v infrastrukturních stavbách, kde nyní začíná být CCI využíváno na pilotních projektech jak ve státní, tak v soukromé sféře, například při návrhu
tunelu Femern, největšího dánského infrastrukturního projektu. Gunnar Friborg upozorňuje, že implementace CCI do praxe trvala dlouho a je třeba s dlouhým časovým horizontem počítat.
Následná přednáška
Andrease Perssona ze Švédska byla z pohledu autora článku nejméně srozumitelná. Přednáška byla pojata z pohledu vlastníka nemovitostí (AB Familjebostäder je správce majetku Stockholmské municipality) a obecně popisovala využití systému CoClass pro tyto účely. CoClass je klasifikační systém používaný ve Švédsku, svou strukturou je podobný CCI.
Jiří Buneš prezentuje využití CCI na projektu silniční liniové stavby
Jiří Buneš pak představil zkušenosti s pilotními projekty z České republiky. Ukázány a sdíleny byly nejen zkušenosti s využitím klasifikačního systému, ale také identifikace a využití datových šablon. Prvními ukázkami bylo testování na dvou projektech liniových silničních staveb, následované ukázkami z prostředí pozemních staveb. Praktické využití bylo ukázáno především na příkladech správy nemovitostí a projektu renovace Letiště Praha a.s. Následovala ukázka představy využití CCI pro stavební řízení, stavby technické infrastruktury a územní plánování. Jiří Buneš na závěr zdůraznil, že v současné době záleží nasazeni CCI především na osobní iniciativě jednotlivců, přičemž společnosti, které CCI nasadili na pilotních projektech, jej po pozitivních zkušenostech budou používat i v budoucnu.
Příspěvek o využití CCI v Litvě byl přednesen
Mindaugasem Kiriejevasem z agentury pro rozvoj stavebnictví a
Dariusem Pupeikisem z Kaunaské technické univerzity. V Litvě, podobně jako v České republice, je plánovaný BIM mandát pro nadlimitní stavební zakázky (přes 5 milionů Euro). Dále byl představen NSIK, což je vyvíjený litevský národní klasifikační systém, jehož základem je CCI.
Na závěr celého dne pak zástupce Litvy,
Mindaugas Kiriejevas, podepsal přístupové listiny a tím pádem se Litva stala pátým členem organizace CCIC.
Mindaugas Kiriejevas podepisuje přístupovou smlouvu Litvy do CCIC s Jaanem Saarem
Z celého semináře plyne, že ve všech popisovaných zemích se aplikace BIM mandátu a potažmo CCI setkává se stejnými výzvami a jednotlivé země se od sebe mohou mnohé naučit. Klasifikační systém CCI se jeví jako dobrý základ pro klasifikaci a na to navazující další práci s daty v rámci požadavků jak států, tak i soukromého sektoru od návrhu, přes realizaci stavby až po facility management. Na základě CCI je pak v každé zemi vyvíjen širší datový systém, ať už je to náš DSS, estonský CCI-EE, NSIK, CCI-PL, CCI-EE či dánský Molio slovník. Tyto systémy jsou nazývány různě a jsou přizpůsobeny potřebám a historii v různých zemích, nicméně účel splňují vždy stejný. Česká republika je v implementaci BIM mandátu a vyžití CCI ze zúčastněných zemí velmi pokročilá. Dál se zdá býti pouze Dánsko, které je v oblasti otevřených BIM technologií světovou špičkou.
Pokud se o CCI a situaci ohledně standardizace BIM klasifikačních systémů v různých zemí zajímáte více, celý záznam semináře je možné shlédnout na záznamu semináře.
https://youtu.be/qdnfsX_Ltug