Aktuality >> Zkušenosti s BIM360 na pilotním projektu pro Letiště Praha

Zkušenosti s BIM360 na pilotním projektu pro Letiště Praha

Reálné zkušenosti s použitím služby Autodesk BIM 360 Docs

Aktuality

V tomto článku se s Vámi podělíme o naše první reálné zkušenosti s použitím služby Autodesk BIM 360 Docs. Na úvod základní informace o platformě BIM 360 - www.cadstudio.cz/bim360 a o cloud aplikaci  BIM 360 Docs: www.cadstudio.cz/bim360docs

Zadání CDE, BIM

Již v zadání výběrového řízení byla požadována kompletní projektová dokumentace v BIM a to ve fázi DSP i DPS. Navíc bylo ale ještě požadováno využití CDE (společného datového prostředí) po celou dobu projektu i výstavby. Konkrétní typ CDE a jeho funkce nebyly zadavatelem přesně specifikovány, proto jsme jako uživatelé Autodesk Revit vybrali produkt Autodesk BIM 360 Design nebo Docs. Zadavatel si následně zvolil BIM 360 Docs. Požadavkem bylo, aby CDE zajišťoval generální projektant. S tímto požadavkem se setkáváme i u jiných projektů, ale není to podle nás zcela správné řešení. Zejména proto, že celková délka stavebního a životního procesu budovy (projekt, povolení, výstavba, kolaudace, provoz) je mnohem delší než jen projekční fáze, a také je těžko plánovatelná (povolení, výstavba), takže projektant nemůže CDE spravovat a platit tak dlouho, jak by ideálně investor a správce potřeboval. Navíc data na CDE většinou dle smlouvy patří stejně zadavateli. Popisovaný projekt je ale pilotním projektem Letiště Praha, proto je požadavek na provozování CDE ze strany projektanta srozumitelný.
 
Samotné zadání BIM projektu (BEP, standard, podrobnost, LOD) probíhalo standardně. Grafická podrobnost LOG 300 v DSP a LOG 350 v DPS. Jako datový standard (LOI) byl zvolen SNIM a ten byl doplněn o specifické požadavky zadavatele (zejména pro FM – mapování do GIS software).
Zadavatel vlastní i licence Autodesku Revit, Navisworks apod., takže BIM koordinátor zadavatele dokáže s modely přímo pracovat a modely na BIM360 slouží zejména širšímu okruhu specialistů zadavatele (správci zařízení TZB apod.)
 

Účet na BIM360

Po objednání služby BIM 360 Docs u našeho partnera, společnosti CAD Studio, nám byl přidělen přístup do služby.  Účet BIM360 je přiřazen zákazníkům na tzv. firemní Hub (pokud budeme v budoucnu např. dokupovat další licence i pro jiné projekty, budeme je mít pod stejným administrátorským firemním účtem).
 

Nastavení účtu – projekt, uživatelé apod.

V první řadě jsme museli založit příslušný projekt, to je docela jednoduché. Poté je potřeba vytvořit jednotlivé firmy. Následně se pozvou jednotliví uživatelé (dle emailových adres), a přiřadí k daným firmám a uživateli se přiřadí příslušná výchozí role. V době startu našeho projektu byla nabídka rolí omezená, nyní už lze role vytvářet uživatelem, což je velká výhoda.

Pokud mám v účtu nadefinované všechny uživatele, mohu je přiřadit k daným projektům a editovat jejich role (jeden uživatel může mít i více rolí) a základní práva (administrátor / uživatel). Dokud ale uživatel nepřijme pozvání a nepřihlásí se do BIM360, není možné ho přidat do projektu a přiřadit mu tedy práva k projektu.

Document Management (DM)

DM se dělí na „Plans“ a „Project Files“. Pro práci se využívá Project Files, kde je možné rychle nahrávat a třídit soubory.

Finální PDF výkresy a Revit a DWG soubory s definovanými výkresy lze umístit i do Plans. Má to ale hodně úskalí (rozdělování vícestránkových PDF, čtení rohových razítek apod.), takže jsme použili opravdu až pro nahrání poslední finální verze (zejména RVT modely). Podle mě jsou Plans nyní prakticky nevyužitelné. Projektová dokumentace je stále poměrně velký balík různých souborů, které je potřeba mít rozdělené ve složkách a tento finální balík celý někam nahrát (uzamknout) a poslat (sdílet). Každý uživatel ho poté musí mít možnost celý stáhnout a nahrát na vlastní server (disk). A toto přes Plans takto jednoduché není.

Složka Project Files je ale už obdoba standardních cloudových úložišť, kam lze nahrát každý soubor.
Nejdříve je tedy nutné vytvořit adresářovou strukturu (strukturu složek). Ze zkušenosti je dobré ji tvořit i na základě předpokládaného přidělování práv, protože práva se přenáší i na podsložky (nelze práva snižovat, ale pouze zvyšovat). Naše firemní projektová adresářová struktura tedy měla být drobně upravena tak, aby bylo např. možné omezit práva k odevzdané a odsouhlasené dokumentaci apod. (tato složka nesmí být hluboko ve stromě ale spíše samostatně).

Při práci s DM je tedy potřeba definovat práva k jednotlivým složkám. A zde je možností více. Je možné práva řídit pro každého uživatele, pro firmu, dle rolí nebo kombinací.

Nejvhodnější je asi přidělení dle firem, protože každá projekční firma má přidělen plný přístup do složky příslušné profese a pro čtení potom do složek ostatních profesí (pro čerpání informací a podkladů). Odevzdaná dokumentace. je potom pro čtení pro všechny mimo např. správce úložiště (GP, zadavatele).

Vždy je ale dobré předem vymyslet systém fungování CDE (kdo, kam, jak, kdy, co….).
 

Práce s modely RVT

BIM360 umí mimo správu dokumentů soubory také otevírat a prohlížet v integrovaném prohlížeči. U Revit souborů je potřeba definovat, které výkresy a pohledy budou na úložišti viditelné (sady pro publikování). Měli by to být jen ty výkresy/pohledy, které mají být publikovány (určitě ne pracovní pohledy apod.). U 3D pohledů (zejména u výchozího 3D pohledu) nesmí být zapnuty orientované a ořezové kvádry apod., jinak je viditelná pouze část modelu.

V našem případě byla pro všechny Revit modely vytvořena společná složka (kam všichni nahrávají své aktuální modely ze svých serverů). To je stejný princip, jako na našem serveru (všechny modely na jednom místě stále se stejným názvem; zálohy jsou ukládány samostatně).

Standardním uložením Revit modelu nejsou načteny jeho připojené modely, proto může např. model TZB vypadat neúplně (bez připojeného stavebního Revit modelu). Toto ale lze vyřešit nahráním modelů pomocí „Upload Linked Files“.

Stejně to funguje i pro DWG soubory (a jejich DWG Xrefy).

Jak ale postupovat, pokud potřebuji mít na BIM360 koordinační modely (nahrané všechny připojené modely) nebo jen aktuální model TZB s připojenými dalšími modely aniž bych v úložišti duplikoval modely a ukládání.

Nyní jsme vyřešili jen nahráním TZB modelů do finálních Plans a pracovní koordinační modely do samostatné složky v Project Files. Ideální by ale asi bylo, kdyby bylo možné připojené modely zapínat/vypínat přímo při prohlížení v BIM360.

Při procházení Revit modelů lze kdykoliv po kliknutí na jakýkoliv modelový prvek zobrazit jeho vlastnosti podobně jako přímo v Revitu, což je funkce, která např. investorovi nebo dodavateli umožní rychlou vazbu do modelu.
 

Další funkce

BIM360 samozřejmě umí i mnoho dalších funkcí.

Nejvíce jsme asi využili Issues (Chyby). Práce s nimi je jednoduchá, lze je ale přiřazovat jen jedné osobě, firmě nebo roli. S tím je třeba pracovat a vědět jakým způsobem bude s Issues nakládáno. Bohužel není standardně možné Issues propojit se souborem BCF. Do formátu BCF lze exportovat, ale pouze přes funkci doplňku a ten není příliš funkční.

Jednoduché Markups jsou veřejné nebo soukromé poznámky s možností dokreslení do výkresu (modelu).

Dokumentaci lze odsouhlasovat pomocí Reviews, lze nastavit různé stupně odsouhlasování apod. Toto jsme ale při tomto projektu nepoužili.

Funkce Transmittals umožní odesílání „balíků“ dokumentace, toto jsme ale také prakticky nevyužili.

Autodesk Desktop Connector (ADC) je desktopová aplikace, která do systému Windows přidá „diskové“ jednotky a soubory je poté možné nahrávat/stahovat/otevírat přímo z okna Windows. Touto aplikací lze nahrávat i složky (což přes webové rozhraní nelze). Bohužel aplikace je velmi nestabilní a nikdy jsem neměl jistotu, že to, co přes ni nahraji, bude opravdu i na BIM360. Oproti běžným desktopovým klientům typu Google Drive, Dropbox, MEGA apod. které fungují bez problém, je ADC nyní téměř nepoužitelný.

Cena

Před objednáním služby je potřeba vědět, kolik uživatelů bude do služby aktivně přistupovat a podle toho určit, kolik licencí nakoupit. Platí se min. na 1 rok. Jednotlivé licence vychází draho, proto je lepší nakupovat vždy v balíku. Ten je ale pro 25 nebo pro 100 uživatelů. Pokud potřebuji např. 70 uživatelů, už se vyplatí balík pro 100, už pro 9 uživatelů se vyplatí balík pro 25 apod.

Přenos licencí verze Docs mezi různé firmy (různé HUBy) ale není možný, takže i když si např. subdodavatel z jiné firmy Docs již platí, tak pro práci s námi mu licenci musíme zakoupit. Toto u verze Design neplatí a lze licence přenášet, u Docs ale ne.
Více zde: https://www.nazdi.cz/2018/10/vyznejte-se-v-licencovani-cloudovych.html

Systém nákupu velkého množství licencí (pro firmu) a pouze dokupování pro větší projekty nevychází cenově výhodně.

Pokud má dojít k většímu používání služby, tak by určitě přispělo, aby každý uživatel Autodesku (pronájem licence Autodesk) měl automaticky k dispozici i přístup do BIM 360 Docs a dokupovaly by se pouze licence pro uživatele bez Autodesk licencí (investory, konzultanty apod.) a doplňkové služby (Design, Glue/Coordinate, Build).
 

Závěr

Služba BIM 360 Docs je vcelku dobře použitelná. Její funkce se stále vyvíjejí a doplňují.
Zjednodušeně bych řekl, že jde o standardní cloudové úložiště s archivací, verzováním a možností řízení práv uživatelů, jehož velkým bonusem je webový prohlížeč modelů a výkresů.

Před začátkem použití BIM360 je dobré vymyslet systém fungování a jaké funkce budou využívány. Podle tohoto systému se potom vytváří vhodná adresářová struktura, nastavují se práva přístupů apod.
Používání CDE je určitě cesta, kterou se bude projektování a zejména BIM ubírat. Bude ale potřeba trochu změnit zažité procesy práce s daty a informacemi a naučit se CDE správě používat a využívat. Pokud má CDE fungovat správně, měli by ho využívat všichni účastníci projektu a vždy pro každý přenos dat, jinak nemohou být data v něm považována za aktuální a správná.

Lukáš Vacík, CASUA s.r.o.


Zkušenosti pohledem investora

Letiště Praha se v rámci přípravy na možné uzákonění povinnosti používat BIM pro nadlimitní veřejné zakázky rozhodlo realizovat pilotní projekt, kterým je nástavba dvoupodlažní administrativní budovy. Cílem mimo jiné bylo se pokud možno co nejvíce přiblížit realitě po roce 2022, kterou popisuje Koncepce zavádění metody BIM v České republice. Ta mimo jiné hovoří o využívání CDE, tedy společného datového prostředí, jako zásadního informačního a komunikačního centra, které mění a zpřehledňuje zaběhlé způsoby sdílení informací o stavebním projektu. Z těchto důvodů byl požadavek na zřízení CDE součástí zadávací dokumentace zakázky pilotního projektu.

Na straně investora bylo společné datové prostředí v podobě cloudového nástroje BIM 360 Docs využíváno především koordinátory BIM a projektovými manažery, kteří si na něj velmi rychle zvykli. Už samotná existence centrálního úložiště projektových dat přístupného všem účastníkům je bez ohledu na softwarovou platformu velmi přirozeným a přehledným způsobem sdílení informací, který se rychle osvědčil.

BIM 360 Docs navíc přináší řadu užitečných nástrojů, z nichž nejvíce využívaným je pochopitelně prohlížeč dokumentů, který umožňuje i méně zkušeným uživatelům snadný náhled do 2D i 3D dokumentace. Trochu problematická je v Docs agregace RVT modelů jednotlivých profesí, kdy musí být vždy zvolen jeden nadřazený model, do kterého jsou ostatní modely připojeny. Celkový sloučený model se pak zobrazí pouze při otevření hlavního dokumentu. Pokud otevřete připojený model TZB profese, zobrazí se bez kontextu stavební části a ta pak kompletně chybí hlavně v případě, kdy chcete prohlížet obsažené 2D výkresy. To je pro nás poměrně podstatnou vadou na kráse jinak velmi užitečného prohlížeče a Autodesk by na tomto mohl zapracovat. Zdá se ale, že uživatelům z jiných koutů světa to tolik nevadí, a tak na to není kladen důraz. Důležitá je existence kompletní historie všech verzí nahraných dokumentů nebo funkce Issues pro komunikaci. A daly by se jmenovat další skvělé nástroje.

Je však nutné si uvědomit, že aby systém CDE opravdu efektivně fungoval, je potřeba jej používat v souladu s definovanými pravidly, která bude každý uživatel znát a dodržovat. Mám-li uvést konkrétní příklady, je například potřeba stanovit, jaký bude postup zpracování vytvořeného Issue, tedy komu jej adresovat a při jaké události přepnout jeho stav, nebo jak rozlišit verze dokumentů nahraných pro účely výměny v rámci projekčního týmu od těch, které jsou určeny pro konzultaci s investorem. Bez nastavených pravidel je přínos jen částečný a v komunikaci nebo dokumentech může nadále vznikat zmatek. To klade nároky na zřizovatele systému, který by jej měl správným způsobem implementovat, procesy definovat a uživatele s nimi seznamovat. V rámci vládní koncepce BIM zatím žádná metodika využívání CDE popsána není, proto nám nezbylo než se inspirovat v zahraničí a například převzít některé postupy z britských standardů PAS (od letošního roku popsané také v mezinárodním standardu ISO). Nutno přiznat, že většina pravidel vznikla až za pochodu, na základě zkušeností z pilotního projektu, a proto je budeme na Letišti Praha ve větší míře uplatňovat až na dalších zakázkách. Pilot ale v tomto směru perfektně splnil svůj účel.

Situaci trochu komplikoval fakt, že služba Docs za poslední dobu prošla poměrně drastickým vývojem, kdy byly takřka každý měsíc uváděny nové funkce nebo změny, se kterými bylo nutné se seznamovat. Často také nebyly uvedené novinky co do funkcionality zcela odladěné a v praxi tak nebylo možné je využít. Byla zde ale možnost přímo ovlivnit jejich další vývoj prostřednictvím oficiálního diskuzního fóra, kde Autodesk v několika případech zareagoval na naše podněty i podněty dalších uživatelů a v dalších verzích byly funkce vylepšeny do požadované podoby. Takový model vývoje software, kdy je nedotažená funkce testována v „ostré“ komerční verzi na uživatelích, je sice asi neobvyklý, pokud ale zpětná vazba zákazníků ve výsledku povede ke kvalitnímu nástroji, asi s tím nebude problém. Navíc mít příležitost ovlivnit svými požadavky vývoj softwarového produktu velké mezinárodní společnosti není pro českého uživatele úplně běžná záležitost.

Využívání společného datového prostředí se určitě do budoucna jeví jako správná cesta, a to nejen pro projekty realizované formou BIM. Obdobné postupy lze efektivně využít i pro spolupráci na klasických projektech. Pro investory, kteří realizují nebo spravují větší množství staveb, je určitě smysluplnější zřizovat si CDE samostatně a poskytovat ho svým dodavatelům než naopak.

Daniel Šmejkal, Letiště Praha a.s.
 
 
+ plusy
  • Prohlížečka modelů (RVT, IFC, NWC, SKP), projekčních souborů (DWG) a dalších standardních souborů (PDF, JPG, TXT, MPG) a nyní i MS Office (DOC, XLS).
  • Identifikace stavebních prvků v prohlížečce (vlastnosti prvků)
  • Verzování souborů (nutný stále shodný název soubor, je tedy třeba definovat při startu projektu)
  • Možnost řízení práv přístupu
  • Issues
 
 
- mínusy
  • Cena a licence (nelze přenášet licence)
  • Práce s Plans (dělení PDF, nefunkční čtení rozpisek)
  • Práce s připojenými modely a Xrefy (je nutné definovat jen při nahrávání)
  • Nepoužitelný Autodesk Desktop Connector (nestabilní, nutná kontrola obsahu s webem)
  • Některé funkce složité (Reviews apod.) a bez popisu chování
  • Není v češtině
  • Chybí plnohodnotná podpora formátu BCF nebo přímé propojení Issues do RVT modelu

Praktické zkušenosti Letiště Praha se zaváděním BIM budou také jedním z témat 16. ročníku podzimní CAD/BIM konference CADfórum 2019. Zaregistrujte se a zapojte se do diskuse.

, Lukáš Vacík