Dne 24.2.2022 pořádala agentura ČAS konferenci
Summit Koncepce BIM 2022. Ve virtuálním prostoru (konference se konala on-line) se na této akci prezentovala i hodnotila situace v zavádění digitalizace stavebnictví České republiky, a diváci se dozvěděli také zajímavé informace z úst prezentujících z několika evropských zemí.
V prvním dopoledním bloku informoval pan
Jaroslav Nechyba z agentury ČAS o situaci v zavádění BIM v naší zemi. Uvedl, že se Česká republika nachází již v druhé fázi adaptace, kdy je tento standard ukotvován v právním prostředí, přibývají pilotní projekty, definuje se obsah datového standardu staveb (DSS) a intenzivně se začíná vzdělávat státní správa. Jak bylo řečeno, precizní nastavení právního prostředí je velmi důležité pro to, aby se z legislativy nestal bič, ale aby to byl stimul, díky kterému se bude dařit stavět levněji, rychleji ale zároveň kvalitněji a s minimálním dopadem na životní prostředí.
Do
července 2023, kdy je plánován oficiální start povinnosti BIM pro nadlimitní veřejné zakázky ("BIM mandát"), je ale před námi ještě mnoho práce. Jedná se například o zlepšení sběru zpětné vazby z pilotních projektů, adaptování digitálního jazyka staveb do softwarových nástrojů, nebo implementace a spuštění informačního systému pro DSS. Co tedy potřebujeme pro úspěch? Podle názoru pana Nechyby předně odborníky se zkušenostmi a znalostmi, dále nadšence, ochotné podpořit změnu, ale také vědomí toho, že je nutné začít táhnout za jeden provaz s patřičnou iniciativou a ambicemi.
V dalším dopoledním bloku vystoupili postupně zástupci z několika evropských zemí a představili svoje národní projekty a zkušenosti. Paní
Milena Feustel z Německa, která působí jako předsedkyně organizace
EU TASK Group a zastupuje
Institut pro nemovitosti, vlastněné spolkovými zeměmi, vysvětlila, že BIM je skutečně efektivní pouze tehdy, pokud se využije ve fázi předání a provozu stavby. Představila projekt
Cost-Benefit Analýzy (CBA), který popisuje metodiku a nabízí analýzu nákladů a přínosů zakázek ve veřejném sektoru. Každý zájemce si v on-line kalkulátoru může spočítat dané hodnoty a kalkulátor je lokalizován i do
češtiny. V mnoha evropských zemích jsou spuštěny zajímavé výzkumné projekty v souvislosti s BIM. Paní Milena Feustel uvedla, že se Německo snaží v rámci výzkumného projektu implementovat prvky umělé inteligence (AI) do procesů vytváření BIM modelů. Jedná se o vytrénování AI tak, aby generovala strukturální a technické stavební elementy (objekty) čtením z CAD a papírové dokumentace, z tabulkových výkazů, fotografií nebo z laserových dat. Tím by bylo např. možné v budoucnu rychle vytvářet modely již existujících budov, ale využití této pokročilé technologie má prakticky (nejen) ve stavebnictví neomezené možnosti a způsoby uplatnění.
Pan
Adam Matthews z Velké Británie představil platformu
Global BIM Network, která zastřešuje 300 zástupců veřejných sektorů z 71 zemí. Platforma hovoří ústy dvanácti mluvčích (jedním z nich je Jaroslav Nechyba z agentury ČAS) ve čtyřech diskusních panelech. Posláním platformy je celosvětová prezentace BIM a provoz rozsáhlé sdílené znalostní báze. Pan
Jaan Saar z Estonska popsal strategii své země na cestě k digitalizaci. Protože tato země neměla dostatečný rozpočet na jeden centralizovaný systém, šla cestou decentralizovaných zdrojů a jednotlivých oddělených platforem, které jsou nyní spojovány do jednoho funkčního celku (např. digitální databáze vestavěného prostředí nebo platforma E-construction pro bezeztrátovou výměnu a sdílení standardizovaných dat). Odborníci z této pobaltské země budují digitální technickou mapu stejně jako v ČR a pracují na dalších platformách, které podporují digitalizaci. Pan Saar zmínil také, že Estonsko používá stejné mezinárodní standardy (klasifikační systém CCI a další) jako Česká republika.
Odpolední bloky pak následovaly a vracely se se zajímavými informacemi do domácího prostředí.
Jaroslav Nechyba vysvětlil, že splnění povinnosti BIM stojí v naší zemi na třech pilířích – BIM protokolu, Společném datovém prostředí (CDE) a schopnosti vytvářet Informační model s použitím Datového standardu staveb (DSS). Agentura ČAS dostává často dotazy typu: Proč se BIM zabývat? Nebo jak může BIM pomoci, když jeho obsahem jsou jen informace? Odpověď všem posluchačům konference byla taková, že sám BIM není žádným cílem. BIM může rychle, srozumitelně a zaručeně poskytovat správnou, platnou a aktuální informaci pro rozhodování (lidí a technologií) v potřebný čas a na potřebném místě. Co je tedy podstatou změny při použití metody BIM? Není to projektová dokumentace v jiné formě. Dnes všechny informace již existují (nebo by měly existovat), BIM téměř žádné nepřidává. Metoda BIM je pouze přesně pojmenovává, strukturuje a vede všechny ke standardizovanému ukládání a používaní. A v tom je podstatná změna. Úspěšným výsledkem je pak digitální organizace. V další části tohoto vystoupení byly zmíněny etapy přípravy na zavedení BIM v období let 2021–2023, kdy se dnes nacházíme v etapě zpracování řídící dokumentace a realizace pilotních projektů a rok 2023 je rokem startu stavebních projektů metodou BIM. Pan Nechyba pak popsal strategii zavedení BIM do organizace. Na toto téma vydává agentura na svých portálech mnoho užitečných informací. Jsou to např. interaktivní brožury, návodné příručky (ty obsahují příklady, tipy a ukázky) CBA analýzu přínosů BIM nebo metodiku pro využití CDE (sdílení dat v cloudové prostředí).
Další řečníci pak hovořili o různých aspektech zavádění BIM.
Kateřina Schön, projektová manažerka DSS při stejné agentuře hovořila o tom, jak probíhá spolupráce v rámci jednotlivých OTO týmů a jak jsou definovány role a činnosti, aby vznik standardu byl konsenzuálním stavem napříč obory. Zdůraznila, že je zde snaha, aby vznikl datový standard i pro dopravní stavby, což nyní vede ke náročným jednáním se SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) a vysvětlila postup technické komise, která schvaluje dílčí části standardu, na čemž se podílí i odborníci z jednotlivých profesních komor. Kladně hodnotila i spolupráci s CAD vendory, kteří se aktivně ujali své role v celém procesu.
Užitečnou informací byl poukaz na prohlížečku DSS na stránkách stejné agentury, kde si uživatel najde „svoji“ šablonu a data si vyexportuje do formátu IFC případně do Excel tabulky.
Odpolední blok pak pokračoval prezentací pana
Jiřího Čtyřokého z
IPR Praha (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy), který prezentoval aktuální informace o digitalizaci stavebního řízení, portálu stavebníka, evidenci elektronických dokumentací atd. Popsal aktuální stav systému Portál stavebníka, princip ukládání a zobrazování dat, jak bude identifikována stavba atd. V cílovém stavu to bude znamenat snadnější přípravu žádosti, prohlížení, validace jednotlivých parametrů stavby, reportingy, statistiky a usnadnění vydání IČS. Zdůraznil, že vše bude závislé na schopnostech úředníků stavebních úřadů se systémem pracovat a zde je naprosto klíčové vzdělávání. Na tento fakt navázala
Lucie Švamberková z odboru Koncepce BIM agentury ČAS, která představila cíle zaměřené na vzdělávání. Stejně jako na předchozích konferencích, i zde informovala o vytváření systému vzdělávání BIM pro SŠ a VOŠ a vzdělávání na vysokých školách. Vznikají a jsou již vydávány metodiky pro jednotlivé typy škol. To by ovšem nestačilo, nutné je koncipovat systém vzdělávání v BIM i pro státní správu a samosprávu, aby s daty byli schopni pracovat již současní úředníci, a stejně tak i dodavatelské řetězce. Pro sdílení informací ze vzdělávací praxe, formulování požadavků na absolventy, pro spolupráci a výměnu zkušeností mezi školami je dostupná platforma BIM EDU.
Závěr konference tvořily příspěvky z praxe. Zajímavý byl pohled na dosavadní praxi s BIM, který prezentoval pan
Stanislav Vitásek ze
Správy železnic. Představil strategické cíle jejich instituce, zkušenosti s CDE a pilotními projekty na příkladech projektů železniční stanice Masarykovo nádraží a Letiště Václava Havla. Právě testování a posléze výběr CDE, který bude poté implementován do celé struktury úřadu považuje za klíčové téma. Zazněla i určitá kritika na nedostatky ve funkcích cloudových služeb, které nejsou tak přívětivé, jak by uživatelé očekávali. Nejedená se o výtku na určitého dodavatele, ale spíše na obecný nedostatek většiny CDE, které testovali.
Dalším vystupujícím byl
Libor Němeček z oddělení investiční výstavby NKU, který posluchače seznámil s projektem nové administrativní budovy úřadu v Praze Holešovicích. Na projektu byly definovány jednoznačné cíle BIM: eliminace chyb v projektové dokumentaci, řízení toku informací, transparentnost změn a dodržení rozpočtu. V konečném důsledku i efektivní využití dat pro správu objektu. Přitom byly určeny jednoznačné softwarové požadavky pro CDE, prohlížení 3D modelů pro formát IFC, CAFM pro potřeby facility managementu atd. Přitom se odborníci z úřadu nevyhnuli potížím. Výběrové řízení na generálního zhotovitele bylo nutné opakovat, a to převážně z technických důvodů. Před druhým řízením nebylo nic podceněno, a byla provedena velmi podrobná analýza. V roce 2020 postoupily 4 finální nabídky. Vítěz výběrového řízení, společnost PORR, byl vyhlášen v červnu 2020 s ekonomicky nevýhodnější (a zároveň nejnižší) nabídkou a následně byla uzavřena smlouva. Realizace stavby měla i svoje zajímavé technické řešení. Například byl použit poloautomatický vrtací robot Hilti Jaibot, který podle digitálního modelu stavby vrtal otvory pro kotevní systémy technických instalací (rozvod vzduchotechniky, elektřiny, vody atd.). Denní výkon stroje byl více jak 600 otvorů. Pan Němeček zhodnotil také proces BIM a problémy při realizaci, např. nekompatibilní výstup z IFC do Revit a ArchiCAD, profese nepracovaly on-line, a tím se problémy projevily až po aktualizaci dat v centrálním modelu, nebo např. fakt, že komplexní model stavby byl extrémně náročný na hardware. Konečné hodnocení celého projektu vyznělo pozitivně. Podařilo se udržet personální kontinuitu, výběrová řízení proběhla bez řízení před ÚOHS, velmi efektivní byla spolupráce se Stavební fakultou ČVUT a byla zmíněna celá řada dalších kladných faktorů.
Závěrem proběhla panelové diskuse, ve které odpovídali všichni přítomní účastníci na dotazy posluchačů. Konference opět přinesla mnoho zajímavých informací, tentokrát včetně náhledu do evropských projektů, a ukázala, že se BIM pomalu stává každodenní realitou. Nezbývá než si přát, aby problémy současného světa nezabránily v jeho dalším rozvoji a že budeme moci i příští rok konstatovat, že jsme opět udělali pěkný kus práce na svých společných plánech.
Richard Stránský
Arkance Systems CZ