Již 21. listopadu 2019 se na výstavišti PVA Expo v pražských Letňanech konala první významná konference k implementaci koncepce BIM v českém stavebnictví. Jednalo se o
SUMMIT KONCEPCE BIM s mezinárodní účastí, který se věnoval vládní strategii
Digitální Česko a měl souhrnně seznámit odbornou veřejnost s výsledky a vizemi
České agentury pro standardizaci (stejně tak jako již pořádané podzimní workshopy nejen na Ministerstvu průmyslu a obchodu). Tentokráte se ale jednalo o konferenci s mezinárodní účastí, a tak kromě již mnohokrát prezentovaných zástupců české státní správy a veřejných institucí, jsme se mohli konečně seznámit i s vývojem a zkušenostmi ze zemí EU jako jsou Německo, Francie, Estonsko nebo Nizozemí.
Samotný program byl zaměřen především na vládní přínos pro rozvoj českého stavebnictví pomocí digitalizace a na podporu transformace na Stavebnictví 4.0. Všichni známí řečníci v čele s Jaroslavem Nechybou (ředitel odboru Koncepce BIM) představovali již mnohokrát řečené prezentace o tom, že všichni společně pracují na implementaci BIM a o cestě, jak dosáhnout očekávané efektivity jak celého stavebnictví, tak i procesu zadávání veřejných zakázek a následného provozování staveb a objektů. Z tohoto pohledu byl Summit pouze souhrnem již dříve řečeného, tedy naplnění závazku programového prohlášení vlády ČR:
"Prosazování technologií 4.0 ve stavebnictví např. uplatňováním BIM (digitální modelování staveb), dronů, virtuální reality, robotů, chytrých budov, cloudu, GPS lokace či 3D tisku".
Detailněji tedy v bodech:
- Povinnost metody BIM od roku 2022 u veřejných nadlimitních zakázek
- Realizace opatření pro standardizaci zavedení metody BIM
- Metodika vztahů mezi partnery ve stavebnictví
- Práce na metodikách a standardech BIM, recenzní řízení
- Společné datové prostředí a implementace softwarového řešení
- Datové standardy a klasifikační systém
- Pilotní projekty a vyvození správnosti předpokladů
- Návaznost na Facility management
- Osvěta a spolupráce se středními i vysokými školami
Platnost versus účinnost
Povinnost použít metodu BIM od 1.1.2022 u nadlimitních zakázek (150 mil. stavba / 6 mil. projekce) je dána vyhláškou, o čemž již není pochyb. Sama agentura ČAS (Česká agentura pro standardizaci) však dodává, že
koncepce BIM je od tohoto data platná, nikoli však účinná. Co si pod tím však máme představit? Mezi oběma výrazy je poměrně velký rozdíl. Platnost znamená, že právní předpis je již definitivně schválen státním orgánem, tedy Poslaneckou sněmovnou, Senátem či prezidentem republiky. Platnost začíná zveřejněním a od této chvíle tedy předpis začíná „existovat“ a stává se součástí právního řádu. Všichni se mohou seznámit s jeho oficiální podobou a musí počítat s tím, že se předpisem budou muset začít řídit. Skutečně se řídit novým předpisem je však možné (a nutné) až poté, co vstoupí v účinnost. Teprve od té chvíle se všechny subjekty musí chovat tak, jak jim nový předpis přikazuje. Do té doby je účinná starší právní úprava (existuje-li). Byť nás neustále všichni ujišťují, že vše bude připraveno včas, přesto se zdá, že se zde vytváří jakási časová rezerva pro případ opaku. To naznačují i výroky o vyhodnocování nynějších pilotních projektů a nutnosti delšího času k vyhodnocení a porovnání různě specifických provedení i různě specifických profesí. Ještě před půl rokem se mluvilo o cca 10 letech k potřebné digitální transformaci, nyní se již stále častěji zmiňuje číslovka 20 či 30 let.
Digitální Česko
Vladimír Dzurilla (zmocněnec vlády pro oblast IT, digitalizace a vedoucí NAKIT - Národní agentury pro komunikační a informační technologie), představil plán k vytvoření a realizace strategické koncepce Digitální Česko, která přispívá k výraznému posunu v oblasti státního IT a digitální ekonomiky. Ve své prezentaci zmínil potřebu a představu schválení digitálních standardů a digitální identity občanů a vytváření i provoz Národního datového centra.
Do konce roku 2019 měla Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednat legislativu umožňující postupné zavedení zcela digitálního stavebního řízení. To by mělo celý, dnes poměrně zdlouhavý proces výrazně urychlit. Jak ve svém vystoupení na summitu uvedl Ing. Luděk Šteffel, zastupující Ministerstvo pro místní rozvoj, vláda ČR je připravena podpořit proces digitalizace stavebnictví a zavedení digitálního stavebního řízení částkou 3 miliardy korun. Ta by měla být realokována z fondů EU, které se doposud nepodařilo vyčerpat. Dnes již víme, že ve třetím čtení Poslanecká sněmovna schválila drtivou většinou nejprve návrh zákona o právu na digitální služby (163 ze 166 přítomných poslanců) a poté rovněž tzv. zákon o bankovní identitě (175 ze 178 přítomných) a návrh k digitální technické mapě a částečné digitalizaci řízení ve stavebnictví (185 ze 188 přítomných).
Současně vznikla i dvě datová centra, první je již v provozu, v ulici Na Vápence v Praze a druhé bylo nedávno zkolaudováno s použitím metody BIM v Zelenči u Prahy. Toto nové centrum, v hodnotě 209 mil Kč, má aktuálně zastavěnou plochu 2460 metrů čtverečních a vedle prostorů pro samotné servery a technologie je zde také administrativní zázemí. Příkon na IT technologie má činit 1 MW. Centrum prozatím funguje ve zkušebním provozu. Toto SPCSS (Státní pokladna Centrum sdílených služeb) nyní poskytuje ICT služby (Informační a komunikační technologie) ministerstvu financí, Generálnímu finančnímu ředitelství, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Generálnímu ředitelství cel. Počítá se však s využitelností i pro datové služby stavebnictví.
Datový standard a klasifikační systém CoClass
Důležitou roli v tomto procesu sehraje zejména
Datový standard stavebnictví (DSS), což by měla být nejen databáze jednoznačného označení stavebních prvků, ale i přidružená data, procesy nebo komunikace v rámci jednotlivých fází projektů od přípravy, přes realizaci až po následnou správu stavebních projektů. Celkově je zamýšleno a definováno již 62 užití v procesu BIM (výkazy množství, integrace s podnikovými systémy, plán údržby, simulace průběhu výstavby, prostorová koordinace, simulace ve virtuální realitě, analýza osvětlení, simulace stavů výstavby z pohledu BOZP, atd..). „
Dnes samozřejmě vzniká významná část projektů a další dokumentace v digitální formě, bohužel systémy používané jednotlivými architekty, stavebními firmami, ale i státními institucemi nejsou vzájemně kompatibilní, takže je velmi pracné je opakovaně shodně zpracovávat. To zavedení Datového standardu stavebnictví odstraní,“ vysvětluje Jaroslav Nechyba a dodává: „
Na přípravě tohoto standardu spolupracujeme s ostatními digitálně vyspělými státy především ze Skandinávie, abychom tak zajistili kompatibilitu systémů i v rámci EU.“
Zazněly i základní předpoklady pro správu DSS:
- Databázové řešení zajistí unikátnost provázání
- Formuláře pro jednotlivé záznamy s kontrolou duplicity
- Cloud aplikace s web rozhraním a volně šiřitelná web aplikace
- Přehledné dashboardy workflow s notifikacemi uživatelů
- Transparentnost a efektivnost, bezpečnost a správa uživatelů
- Soulad s platnými normami a legislativou
- Stabilita v čase (řízení vydávání verzí, reference)
- Nezávislost na softwarovém řešení
- API rozhraní pro přístup softwarových poskytovatelů
- Řešení vztahu mezi grafickými objekty (kam je přiřazen a s čím souvisí)
- Provázanost na informační model - otevřený datový formát (úprava a modifikace na kategorizaci formátu IFC)
Z řečených souvislostí jsou zajímavé především dvě věci:
Probíhá spolupráce se softwarovými vývojáři a distributory. Probíhají jednání s jednotlivými výrobci stavebních softwarů kvůli začlenění a nadstavby DSS a klasifikačních systémů do samotných aplikací pomocí API. ČAS definuje své požadavky a kritéria, avšak samotné provedení i implementace má být již na samotných vývojářích softwaru. Již i Autodesk se na tuto implementaci připravuje a mluví se o prvních měsících roku 2020, kdy by mohly být představeny první výstupy.
ČAS jako klasifikační systém datového standardu negrafických informací definoval CoClass. Dle vyjádření Jaroslava Nechyby “není možná ani myslitelná jakákoli portace jiných dat, než vytvořených skupinou ČAS“. Vytváření databáze terminologie probíhá ve spolupráci s TZÚS (Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.) a databáze je již prý z 80% hotova. Tedy zbožná přání ostatních připravovaných platforem, jako např. SNIMu, o provázání na DSS byla tímto oficiálně vyloučena. Navíc prý vzniká platforma CoClass International (CCI) jako možný zárodek budoucí jednotné evropské klasifikace a v jednání je i verze zdarma. Aktuální signatáři Letter of Intent jsou kromě Česka i Švédsko, Estonsko, Finsko, Norsko a Dánsko.
ČAS a její pracovní skupiny neustále zmiňovaly
inspiraci zahraničím a jejich klasifikačními standardy a nyní byly zveřejněny i země, kde ČAS tuto inspiraci čerpal. Jedná se o spolupráci na mezinárodní úrovni se zeměmi jako UK, Francie, Norsko, Švédsko, Polsko, Dánsko, Estonsko, Německo, Maďarsko, Litva.
Nahlédnutí za hranice
A tak se tedy zákonitě nabízelo i nahlédnutí na snažení zavádění BIM k našim sousedům. Kromě zástupců české státní správy a veřejných institucí vystoupili na summitu také Souheil Soubra, předseda EU BIM Task Group z Francie, ředitel digitálních konstrukcí estonského ministerstva informatiky Jaan Saar, Jan Tulke, ředitel Plan-Build 4.0, společnosti pro digitalizaci plánování, výstavby a provozu ve Spolkové republice Německo a Benno Koehorst, senior poradce výkonné agentury nizozemského ministerstva pro infrastrukturu a vodní hospodářství Rijkswaterstaat.
Budoucnost BIM v EU – Souheil Soubra
Při prezentaci předsedy EU BIM Task Group byla zhodnocena nehezká situace oboru stavebnictví v nástupu 3D technologií v porovnání s oborem strojírenství. Pomaleji než stavebnictví se vyvíjí již jen lov a zemědělství, což je velmi tristní situace a je ji potřeba změnit. „
Sice máme k dispozici všechny moderní dostupné technologie, ale nepoužíváme je tak, jak bychom měli, nebo mohli. Největší dopad na změnu má integrovaný BIM“ podotkl S. Soubra.
EU BIM Task Group je pracovní skupina zabývající se problematikou BIM na evropské úrovni. Sdružuje zástupce jednotlivých států (27 zemí) za účelem společného postupu při digitalizaci stavebního sektoru a prosazování používání BIM. V každé zemi byla vytvořena agentura obdobná naší Agentuře pro standardizaci (ČAS) k normalizaci digitalizace stavebnictví. V některých zemích šli direktivní cestou a BIM zavedli z hlediska státní moci povinně (UK, Itálie), jinde pomocí stimulů. Zabývají se i získáváním dat z IFC v souladu s národními normami a vytvářením kódu pro strojově čitelný algoritmus k vyhodnocení dat. Zaměřují se též na spolupráci v rámci CDE (Sdílené datové prostředí) a kladou si za cíl posílit kapacity pro intenzivnější snažení.
A budoucnost BIM? „
BIM jako metoda nebude středobodem budoucího vývoje stavebnictví, ale budou to nové technologie. BIM bude jen nástrojem k dosažení cíle.“ prohlásil Souheil Soubra.
Současné aktivity strategie BIM v Německu – Jan Tulke
V Německu je aktivita a strategie BIM státem velmi podporována i vzhledem k tomu, že od 1.1.2020 zde vstoupila v platnost nařízení o povinnosti užití metody BIM pro veřejné projekty. I zde se potýkali zprvu s velkými problémy a s klíčovými rozhodnutími jak implementovat BIM. A tak vláda SRN vytvořila velkou skupinu odborníků se zastoupením všech ministerstev, začali problematiku řešit komplexně a vytvářet podporu pro zadavatele i zhotovitele. Zde se ale vydali o něco jednodušší cestou, než si vytváříme v ČR. Rozhodli se totiž, že koncepce BIM se bude vztahovat
pouze na projekty infrastruktury (silnice, voda, železnice), neboť ty přestavují největší finanční podíl státních zakázek. I zde zavedli hranici nadlimitních zakázek, tedy nad 5 mil. euro a následně bude kontrolováno, jakým způsobem se tyto metody využívají. Byla nastavena strategie BIM pro infrastrukturu do roku 2025 (
www.bim4infra.de), BIM je integrován do stávajících norem a předpisů a stále jsou vyhodnocovány výstupy pro úpravu a pozměnění vládního standardu.
K zavedení CDE (Sdílené datové prostředí) se inspirovali ve Velké Británii a vytvořili své vlastní národní parametry. Bylo zřízeno kompetenční centrum BIMu napříč ministerstvy, sdružující mnoho spolkových zemí. Toto centrum je rozděleno na 6 pracovních podskupin pro jednotlivé otázky spojené s legislativou, zhotovením nebo vzděláváním a dále jsou v jednotlivých spolkových zemích vytvořeny tzv. „Clustery“, tedy skupiny z regionů s cílem vyměňování si informací v užití BIM metod a jejich budoucího zdokonalení. Jelikož je využíváno jediného možného kompatibilního otevřeného formátu IFC, byla založena i skupina pro funkčnost ve spojení IFC s národními standardy a provádění návrhů pro optimalizaci dat (
www.bim4infra.de).
Defragmentace stavebnictví a digitalizace v Estonsku – Jaan Saar
„
Estonsko, ač malá země rozlohou i počtem obyvatel, se rozhodlo podpořit velmi významně digitalizaci všech svých veřejných agend. Dnes je více než 99 procent služeb státu dostupných on-line. Pracujeme i na přípravě plně digitálního stavebního řízení a vytvoření digitálního vystavěného prostředí,“ uvedl Jaan Saar, ředitel digitálních konstrukcí estonského ministerstva informatiky. Uvedl též, že sama digitální identita je sama o sobě prvním důležitým krokem k celkové digitalizaci. Estonsko je v komplexní digitalizaci státní správy nejdále z celé Evropy i ve světovém měřítku, ale jelikož systém zaváděli již před 10 lety, v současné době již prý zcela nerespektuje dnešní možnosti a potřeby. „
Náš digitální systém dnes již zaostává za dnešním myšlením lidí a nebylo by špatné ho opět zmodernizovat a změnit“ prohlásil Jaan Saar.
Dnes je důležité vytěžit z digitalizace především zvýšení efektivity. Nepřenášet jen data z jednoho místa na druhé, ale využít je a pracovat s nimi, tedy defragmentovat je!
„
BIM je nástrojem, ale není cílem. Umožňuje tak vznik nových digitálních produktů a služeb, ale klíčové je především jejich propojení!“ Dle Saara pracuje Estonská vláda maličko odlišně, než jiné státy v Evropě. Zprvu nedělají věci tak moc do hloubky, ale zato je přijímají flexibilně a ihned, protože pokud daný návrh neuspěje, chtějí to zjistit včas a mají možnost přijít opět ihned s něčím novým. Dobré návrhy se mohou pak dále rozvíjet a prohlubovat. Tento postoj v jednání i myšlení je dosti odlišný od námi známých a zaběhnutých zdlouhavých praxí naší země, nemyslíte?
BIM infrastruktury v Nizozemsku – Benno Koehorst
Již v roce 2012 vydalo Holandsko a jeho Ministerstvo vnitra (Ministry of the Interior and Kingdom Relations) standardní požadavky pro BIM. Zvolili si pro BIM mandát také projekty infrastruktury. Funguje zde několik agend, s jejichž cílem je nabídnout tzv. „front-office“ část, která má společnou platformou všech odborných organizací zprostředkovat informace pro všechny uživatele BIM a dále pak i „back-office“ část, která má ambici zajistit standardizaci jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Podobně jako Francie, i Holandsko registruje existenci různých databází a jako řešení, místo jedné centrální databáze informací, se kloní ke sjednocení používaných slovníků a mapování údajů z databází mezi sebou.
„
Máme mnoho dat, ale problém je v tom, že jsou všechna uvězněna v jednotlivých aplikacích. Naším cílem je osvobodit data ze samostatných aplikací, používat otevřené normy a standardy, tato data sdružovat, strukturovat a ukládat pro následnou správu a sdílení.“ Sdělil svoji vizi Benno Koehorst.
Pro sdružování a výměnu informací používají klasifikační systém ETIN, ke kterému vyvinuli tzv. „Kontejner“, kde algoritmicky třídí (ne)strukturovaná data pomocí ontologie a sémantického modelování. Přiznávají však, že to ale není ideální řešení, které nesdružuje všechna potřebná data. Základem pro správu standardů BIM se jim pak stala nezávislá nezisková organizace BIMLoket, která má za cíl především uchovávat, stimulovat a rozvíjet otevřené standardy jak v rámci nizozemského stavebnictví, tak i aktivity v (inter)národní normalizaci. Nizozemsko se snaží v infrastruktuře aktivně spojit světy BIM, GIS, AIM, SE a Monitoring, používat ontologie jako hlavní datové struktury, používat sémantiku a být interoperabilní.
Závěrem... vkročení do roku 2020
Kromě shrnutí a prezentování již mnohokrát shrnutého a prezentovaného se dalo přeci jen mezi řádky objevit i pár nových myšlenek. Smyslem tohoto Summitu však bylo především ujistit všechny přítomné o tom, že se věci daly do pohybu a jak zástupci vlády i ministerstev společně s ČAS (Česká asociace pro standardizaci) pracují na koncepci BIM. A přesto, že se všichni snaží, nebo alespoň tvrdí že se snaží, o nastavení daných pravidel do roku 2022, jistá nervozita zde patrná přeci jenom je. Je jasné, že vytvořit všechny normativy a směrnice přes noc nelze, ale v porovnání se stejně odvedenou prací u našich zahraničních sousedů, jsme si mohli přeci jenom maličko ulehčit práci, neřešit vše naráz, ale rozdělit implementaci do rozdílných časových etap. Nejprve legislativu, poté infrastrukturu a nakonec pozemní stavby, které jsou nejsložitější co do počtu komponent i profesí. Je sice pravda, že „náš“ termín 2022 je v porovnání se zbytkem Evropy o něco pozdním, máme tak jedinečnou možnost inspirovat se od států, které již tímto martýriem prošly a poučit se z jejich slepých uliček. Tato myšlenka se konec konců nesla i celou konferencí a prezentace představitelů evropských vlád a vládních agentur se snažily Česko a ČAS vychvalovat, že drží krok v přípravě na nástup Stavebnictví 4.0. Jako mantra pak z úst každého řečníka ČASu či zástupce pracovních skupin ministerstev, zaznívala až komicky shodně naučená a opakovaná věta: „
Nevymýšlíme kolo a to co děláme, se shoduje se zbytkem světa“. Jen doufám, že to bude v konečném důsledku přeci jen pravda a nepřeváží česká povaha, kdy začneme znovu vymýšlet vše po svém. Pak teprve uvěřím tomuto, v tuto chvíli předčasnému, „plácání po ramenou“.
A co tedy přinese rok 2020?
V poslanecké sněmovně PČR se bude projednávat změna stavebního zákona, který má v ČR zjednodušit a zrychlit přípravu realizace staveb. Na poli koncepce BIM pak očekáváme především již nějaké hmatatelné výstupy, metodiku a konkrétní postupy pro tvorbu a klasifikaci komponent BIM modelů. Klasifikační systém integrovaný do 3D softwarových aplikací. Výstupy z pilotních projektů ..a zde opět doufám, že budou ukázány i konkrétní postupy a ukázky z praxe a ne jen neustálé grafy a tabulky. Měli bychom se již snad seznámit se samotným datový prostředím, jeho strukturou a jak bude vypadat v reálném projektu. A třeba se dočkáme i nástinu návaznosti na širší vazby vztažené na digitální stavební řízení a s tím související dokumentaci. Máme se tedy opět na co těšit, byť je před námi ještě mnoho práce. Doufám však, že pomocí inspirace a vzájemné spolupráce budeme schopni posunout české stavebnictví do moderního digitálního věku, ať už to bude trvat jakkoli dlouho..
Daniel Erhart, CAD Studio
Příloha 01:
Příklady klasifikace prvků dle CoClass podle ČAS:
