SNIM a jeho budoucnost?

 
Již 25. září 2017 vláda ČR svým usnesením č. 682 schválila materiál Koncepce zavádění metody BIM v České republice, s klíčovým milníkem v roce 2022 pro veřejné zakázky. Již to budou zanedlouho dva roky a na poli tohoto problému se prozatím neodehrálo nic klíčového, kromě neustálých diskusí o vytvoření nějakého standardizovaného řešení. Ve hře jsou v podstatě prozatím jen dvě viditelné varianty, s rozdílnými ambicemi. Švédský digitální klasifikační systém CoClass prosazovaný skupinou ČAS (Česká agentura pro Standardizaci) a jeho česká alternativa SNIM (Standard negrafických informací 3D modelu) skupiny CZBIM. Nějakou chvíli se veřejně nic nedělo a obě strany víceméně mlčely s tím, že připravují a zkoušejí implementaci svých řešení.
 

SNIM a jeho minulost

SNIM vyšel se ze standardu reálné české firmy a jejích precizních označování. U zrodu této myšlenky na vybudování standardu v označování materiálů a prvků ve stavební dokumentaci stála skupina PS03 (zakládajícími členy byli zástupci firem Metrostav, Obermeyer, Skanska a VCES a dalších, které jsou největšími hráči na stavebním trhu). V roce 2018, tedy pod vedením této skupiny, vzniká základní klasifikace a třídník používaných parametrů. Důvod byl jasný. Sjednotit názvy a data a spojit tím tak všechny strany vstupující do procesu realizace staveb.
 
Ambice SNIMu:

• Nalezení společného jazyka a standardu pro pozemní stavby
• Využití stávajících znalostí a zvyklostí v České republice
• Srozumitelnost pro lidi i pro strojové zpracování
• Ověřený princip, který bude možné nasadit prakticky ihned
• Bezplatnost (pokud nebude zdarma, tak se logicky nebude používat)

 

SNIM opět vstupuje na scénu

19. června 2019 proběhlo technické setkání svolané Odbornou radou pro BIM, jehož náplní bylo projednání a diskuse o SNIM 2019 (Standardu negrafických informací 3D modelu). Setkání se uskutečnilo v Nadaci pro rozvoj architektury a stavitelství na Václavském náměstí a účastnilo se jí cca 25 účastníků napříč stavebními obory i napříč uživateli různých softwarových platforem.
 
SNIM, jako klasifikační třídník pro standardizaci označování materiálů, byl poprvé představen již skoro před rokem a nyní se dostává do své druhé fáze, kdy byl přepracován a nyní byl poprvé představen odborné veřejnosti. Skupina PS03 se již tomuto tématu nevěnuje a vývoj přešel pouze na pár odvážných členů skupiny CZBIM, která se snaží tuto myšlenku dotáhnout do konce, byť s velmi omezenými zdroji. Hned na úvod byly však oznámeny smělé ambice trojice jeho nynějších tvůrců (Rudolf Vyhnálek, Tomáš Čermák, Jan Klečka):
   
„To znamená, že chceme, aby se SNIM stal standardem nejen pro pozemní stavby, ale i pro dopravní stavby, nebo obecně řečeno pro stavby. Aby jeho standard a princip byl využíván v celém stavebnictví.“ (R. Vyhnálek) Dle jeho tvůrců je to prý již splněno v pilotních projektech, které se již dnes odehrávají. Dále jsou zde velké ambice a touha dostat SNIM do zadávacích dokumentací k veřejným zakázkám. A to nejen pro veřejný sektor, ale i pro sektor soukromý. SNIM a jeho tvůrci mají však i nadnárodní ambice, neboť s podobným problémem standardizace se začínají potýkat všichni. Sousední země nevyjímaje. Pokud totiž přecházíme na BIM, je potřeba najít nějaký společný jazyk a systém datové komunikace. Samozřejmě je zde v takovém případě potřeba vzít v úvahu, že jsme členem Evropské unie, tudíž tento systém musí splňovat i podmínky, požadavky a nároky, které budou vyplývat z legislativy EU. Čemuž bychom se ale stejně dříve či později nevyhnuli.
 
Při tvorbě takového standardu máme v zásadně dvě možnosti. Buď musíme vybudovat něco nového, svého, nebo se něčemu musíme přizpůsobit. A lidé z CZBIM si myslí, že vytvořili řešení, které by mohlo tomuto problému pomoci i v širším regionálním měřítku.
 
Zároveň bylo představeno i nové logo SNIMu 2019:
 
 
Pokud bychom ale chtěli být jízliví, tak z nového loga měli bohužel největší radost pouze jeho tvůrci, neboť všichni ostatní spíše očekávali, co se bude dít uvnitř samotné databáze, ne jaké hezké logo bude systém mít.
 

Datový standard značení SNIM

Bylo potřeba vytvořit datový standard společně s klasifikací. Datovým standardem můžeme rozumět databázi jednoznačného označení pro jednotlivé konstrukce, a klasifikací pak jednoznačný popis všeho, co do této kategorie spadá. SNIM pro svůj datový standard zvolil dva základní stavební kameny a konstrukce rozdělil na:

• Typ stavebních prvků (TSP)
  Do této skupiny patří základní a nadřazené celky jako je sloup, stěna, stropní deska apod. A dále pak i tzv. Agregáty, které se skládají z více prvků, ale navenek jsou nedělitelné a standardizované (např. schodiště). Do agregátů ale již prý rozhodně nepatří krov, neboť to není standardizovaný prvek a je obtížné ho definovat (na rozdíl od původní koncepce SNIMu 2018, kde krov byl ještě součástí TSP)
• Podtypy stavebních prvků (PSP)
  Do této skupiny řadíme určující parametry a instance daných prvků, které mohou být:
  • Společné (délka, plocha, objem,…)
  • Různé (typ profilu, typ opláštění, pevnost malty, stupeň vyztužení,…)

Již dříve bylo řečeno, že bude nastaven standard v českém jazyce (místo globální angličtiny) a tvůrci tvrdí, že se kdykoli může dodělat překladový slovník a vytvořit tak anglickou (globální) variantu. Vzhledem k tomu, že tento standard má sloužit primárně pro Českou republiku, je to úvaha správná, ale těžko říci, do jaké míry je to slučitelné s výše zmíněnými nadnárodními ambicemi SNIMu. Pak by se české označení stěny SN 01 přejmenovalo na anglické označení WL 01? Nějaký konvertibilní slovník, ať už bude fungovat jakkoli, je ale stále jen vizí budoucnosti (jestli na ní vůbec v takovém měřítku dojde).
 
Označování jednotlivých komponent je prováděno pomocí kódu, který je částečně pevně daný a částečně přizpůsobitelný uživateli (projektantovi). Tento kód má za cíl identifikovat v rámci projektu úplně každý element, každou instanci, a to stejným způsobem napříč rozdílnými firmami i kreslicími programy.
 
Kód SNIMu 2019 vypadá takto:

 
Zelené pole je definováno administrátory SNIMu a je standardizované dle platného třídníku
Modrá část je volně definovatelná uživateli – zde je možno zapsat dílčí specifické charakteristiky
 
Například:  ON.02.O1.125  = ON (okno).02 (hliníkové).O1 (označení typu, okno O1).125 (např. 125 výskytů daného okna O1 na celé stavbě)

Když pracujeme v BIMovém softwaru, tak již víme, že pokud si dohledáme okno O1, tak náš software přesně ví, jakou má tento typ okna šířku, výšku, v jakém je patře, v jaké místnosti a tyto parametry jsou pak dohledatelné ve výkazech a exportovaných materiálech. Přípravář a potažmo každý, kdo bude daná data dále zpracovávat, pak bude mít jistotu, že vyfiltrováním parametru ON.02 (nebo ON.02.O1) získá výpis všech oken tohoto typu. A to od jakéhokoli dodavatele a jakékoli stavební firmy. Označení bude vždy stejné.
 
Porovnání vývoje v označení kódu:



 
Nový kód SNIM 2019 zaznamenal jen kosmetické úpravy. Opticky (tečkou) byla oddělena část, kde leží samotný SNIM (zelená část) a prostor definovaný uživatelem (modrá část).

Otázkou ještě zůstává (a takové návrhy se již objevily), jestli nevypustit první oddělující tečku v kódu SNIM.
 

Webový portál SNIM

Současně s představením nového značení a tvorby charakteristického kódu bylo představeno i webové rozhraní, kde bude možno dohledávat jednotlivá označení a specifikace konstrukcí a prvků. Prozatím tento portál funguje jen ve velmi omezené míře a veškerý obsah je zobrazen až po registraci. Na jeho zprovoznění se pracuje, což je prý pouze otázka času a lidských zdrojů, kdy by se data do systému měla doplnit.
 

Použití SNIMu a jeho další provázanost

Tvůrci takto sestaveného kódového označení tvrdí, že tento systém označování prvků je možné použít nejenom na stavební části (architekturu a stavebnictví) ale i na TZB. Je navržen tak, že popisuje veškeré stavební elementy v pozemních stavbách, tedy jak samotné budovy, tak i jejich součásti a jeho použití lze aplikovat i na dopravní stavby a specifické liniové stavby.
  

OTSKP

Nabízí se tedy otázka propojitelnosti, či jakési adaptace na systém OTSKP (Oborový třídník stavebních konstrukcí a prací). SNIM vlastně na struktuře OTSKP v podstatě funguje již nyní. Pokud budeme brát OTSKP jako soubor několika zatřiditelných balíčků definovaných prvků, pak SNIM obdobně definuje určitou část vztahující se ke konstrukcím (cca. 2/5 OTSKP). U takových prvků lze tyto systémy propojit jednoduše tak, že se před kód SNIM umístí zbylé kombinace znaků OTSKP. Tímto způsobem lze prý začlenit i specifické prvky liniových staveb.
 

UNICLASS 2015

UniClass je anglický klasifikační systém určený pro všechny sektory stavebního průmyslu ve Velké Británii. Obsahuje tabulky prvků, od velkých zařízení (např. mosty) až po konkrétní výrobky (např. lampa) a je rozdělen do několika označených souborů (Co - Komplexy; En - Entity; Ac - Aktivity; Sl - Prostory/lokality; EF - Prvky/funkce; Ss - Systémy; Pr - Výrobky; TE - Nástroje a vybavení; Zz - CAD; FI - Formy informací a PM - Management projektu). Jedná se tedy o klasifikační systém. Naproti tomu SNIM není klasifikačním systémem, ale pouze systém třídícím. SNIM zatřiďuje prvky do striktně daných kategorií a tak ho lze začlenit do dalších klasifikačních systémů (dle vyjádření tvůrců SNIMu). Proto se již nyní uvažována jeho možná provázanost, případně možnost stát se součástí některého klasifikačního programu, který bude generovat samotná data, která budou čitelná jak strojově, tak budou pochopitelná i pro klasického (lidského) uživatele.
 
UniClass byl v rešerši provedené agenturou ČAS (Česká agentura pro standardizaci) z dubna 2019 vyhodnocen jako třetí nejlepší klasifikační systém, který lze v našich podmínkách využít. V dílčích srovnáních horizontální a vertikální podobnosti se umístil dokonce na prvních místech. (dohleda-telné na www.koncepcebim.cz) [*1]
 
Proto se lidé vyvíjející SNIM pokusili o propojení těchto dvou platforem. Pokud zde máme fungující software, proč ho jednoduše nenaplnit daty, která přizpůsobíme našemu národnímu prostředí?
 
Včleněním a provázáním kódu SNIMU a UniClassu lze získat jakési kompromisní řešení, které lze aplikovat nejen v našem regionu, ale lze ho jaksi nenásilně včlenit i do mezinárodních vod. Tím by se SNIM stal plnohodnotným klasifikačním systémem jako součást UniClassu.
 

COCLASS

CoClass je švédský klasifikační systém určený pro všechna odvětví stavebního průmyslu, a to nejen pozemní stavby, ale i stavby liniové, jako jsou silnice či železnice. Je v podstatě srovnatelný s anglickým UniClassem, i když nejde tak do hloubky a taktéž pracuje se specifickým kódovým označením produktů. Ve výše zmíněné studii [*1] se CoClass umístil dokonce na prvním místě a v dílčích srovnáních horizontální a vertikální podobnosti se umístil hned na místech druhých. ČAS proto pro zavedení standardu v ČR usiluje právě o aplikaci toho systému do praxe a již nyní jsou v běhu pilotní projekty. Jenže stejně tak jako UniClass, tak i CoClass je potřeba přizpůsobit českým podmínkám a to znamená nahrát do něho data použitelná jako standard. A těmi by mohl být i v tomto případě SNIM. A dle zástupců SNIMu ani tato varianta není nemožná či nereálná. Zástupci ČASu však prozatím chtějí jít vlastní cestou a data i nabídky ze strany SNIMu odmítají.
 

---

[*1] Rešerše a srovnání klasifikačních systémů stavebních prvků v kontextu informačního modelování staveb (BIM) – Analýza vybraných klasifikačních systémů pro účely datového standardu ČR, Duben 2019, publikované a dohledatelné na www.koncepcebim.cz
 

Použití SNIMu

SNIM je platforma postavená nad uživatelskými programy a různými platformami softwarů, a sami vývojáři již přemýšlí nad tím, jak by se dal začlenit do různých BIM produktů. Tento systém není prvoplánově šitý na míru žádnému softwaru a jeho použití bude jakýmsi způsobem i maličko přizpůsobitelné jak danému softwaru, tak i firmě či velikosti zakázky. Cílem je sjednocení projektů, aby všechna data vypadala stejně. Již, nebo možná ještě, se neřeší, co se stane, když bude potřeba pracovat v jiném standardu, například pokud budeme zpracovávat zakázku do zahraničí. Zde nám SNIM nepomůže, ale to by nedokázal ani žádný jiný český standard. Smysl a síla celého SNIMu by mohla být v jeho momentální otevřenosti, což znamená, že cokoli bude potřebné, lze do něho doplnit. Ale jakékoli změny a vkládání nových prvků by mělo (a bude) podléhat jakémusi vícestupňovému schvalovacímu procesu, který může celý proces prodlužovat a zatěžovat. Prozatím není rozhodnuto, kdo a jakým způsobem by toto řešil. Dále s tím souvisí samozřejmě i vyřešení procesu aktualizací a správnosti dat. Zde je to prozatím také velká neznámá. Nápadů je hned několik, ale stále se jedná jen o vizi do budoucna. Prozatím bychom si měli vystačit s tím, že pokud vyexportuji potřebná data, budou muset být vztažena a fixována k jakémusi časovému razítku, časovému milníku. Neboť pokud bude databáze SNIMu později doplněna o další nové prvky, již se na ni dále nelze odkazovat. Další nedořešenou záležitostí je samotná implementace do kreslicích softwarů a namapování klíčových parametrů a pojmů. Prozatím je to řešeno neúplnou excelovskou tabulkou s výhledem na její dokončení či převedení do lépe uživatelsky přívětivého prostředí.

Co by bylo možné na SNIMu přeci jenom v základu ocenit, je přívětivě krátký kód, neboť vše, co se objevuje na výkrese, by mělo být stručné a výstižné, což tento způsob zápisu splnit dokáže.
 

Budoucnost SNIMu...?

Vše, co zde bylo výše popsáno, sice může vypadat zprvu velmi hezky, ale prozatím je to jen jakési zbožné přání a vize autorů SNIMu do budoucna. Pravdou je, že ani jedna strana prozatím nenabízí ideální řešení a k cíli je ještě velmi daleko. Možná, že konečné slovo bude mít přeci jenom ČAS a jeho řešení, ale ani takzvané „odstrkované dítě“, kterým se nyní zdá být CZBIM, prozatím svůj boj nevzdává a neustále se snaží prosadit i svůj zájem na celostátním poli (někdy přespříliš politického) boje o budoucí standard ČR. Na této cestě však zakopává na každém kroku o nedostatek finančních prostředků a při každé příležitosti to také jeho zástupci neváhají zmiňovat.
 
Původní myšlenka byla dobrá. Vytvořit jakousi databázi, kterou poté vložíme do nějakého klíčového klasifikačního programu. Jenže v podobě SNIMu se stále jedná pouze o neúplnou databázi pojmů, ze které sice bude někdy v budoucnu možné vytvořit strukturované podklady, například pro BEP (BIM Execution Plan), ale k jeho kompletnímu začlenění do stavebního procesu a začlenění do softwarového řešení staveb je stále ještě velmi dlouhá cesta. Tvůrci jsou ale nadšení snílci a spíše než na dokončení životaschopné verze celého systému, vzhlíží do budoucnosti a vymýšlí vize, jaké by to mohlo být. A tak zaznívají i smělé fráze typu „Což takhle změnit způsob a tvorbu naceňování staveb v ČR podle terminologie a klasifikace SNIMu?“ Bylo by lepší držet se momentálně spíše při zemi a nedělat ze SNIMu něco co není, neboť je to stále jen vznikající databáze pojmů, která prozatím postrádá nějaký nosič (programové řešení).
 
Možná se přímo nabízí i jednoduché řešení. A tím by mohla být přeci jenom kooperace a vzájemná spolupráce mezi ČASem a CZBIMem. Pokud by byl SNIM a jeho databáze dotáhnuta do konce a byl by vytvořen ucelený katalog názvosloví, pojmů a označování, co by bránilo implementovat ho do prostředí CoClassu jako klasifikačního programu, jak již bylo naznačováno výše? Ale na druhou stranu se nemusí jednat jmenovitě přímo o CoClass, neboť jsem přesvědčen, že databáze SNIMu by se mohla obecně upravit pro implementaci do jakéhokoli systému. CZBIM se spolupráci s ČASem nebrání a veřejně od začátku říká, že by s nimi chtěl spolupracovat a doufá, že jim má co nabídnout. Možná, že již taková jednání i probíhají. Ale i kdyby tyto dvě organizace přeci jen v budoucnu spojili síly ve snaze najít to nejlepší standardizované řešení, tvůrce SNIMu čeká ještě mnoho práce, aby svůj produkt dotáhli do zdárného konce. K tomu by bylo zapotřebí zapojit do tvorby označování i firmy a lidi z praxe a jejich potřeby. Bez zpětné vazby těch, kteří se systémem  budou pracovat každý den, se zcela jistě neobejdou. A v neposlední řadě by chtělo ještě také zapracovat na prezentaci tohoto řešení směrem k veřejnosti, osvětě a medializaci. Teprve poté se z „One Man Show“ konané v tmavém koutě, v podání CZBIMu, může s trochou štěstí stát i plnohodnotný hráč na poli zavádění standardů, kterým si tak úpěnlivě přeje stát.