Před pár měsíci jsem na LinkedIn uveřejnil krátký dotazník, který měl za úkol zmapovat, jaké jsou s odstupem času zkušeností uživatelů s technologiemi BIM v jejich projekční praxi.
Všem, kteří dotazník vyplnili, touto cestou děkuji. Ostatní se mohou stále ještě vyjádřit, protože každá reakce je vítaná a budu se k jednotlivým tématům, které s sebou implementace nesou, vyjadřovat touto formou.
A budu to dělat postupně, protože každé z témat dotazníku je na samostatnou kapitolu.
Odkaz na aktivní dotazník : forms.gle/FxumLbecQkvgEZUN7
Vyhodnocení probíhalo bodováním jednotlivých odpovědí a jejich následným zprůměrováním na principu :
- Rozhodně souhlasím - 5
- Spíše souhlasím - 4
- Neutrální - 3
- Spíše nesouhlasím - 2
- Rozhodně nesouhlasím - 1
Jako největší výhodu při využití technologií BIM dotlačili respondenti na první místo Detekci kolizí – koordinaci s celkovým skóre 4,3. Byl to můj favorit od začátku, protože koordinace je často prvním tématem při využívání BIM technologií, především u TZB profesí, kde za poslední rok skokově stoupl zájem o naše služby.
Dovolím si zmínit pár citací, které implicitně popisují některé axiomy ve stavebnictví, a které mi mají pomoci zformulovat na konci odpověď na otázku: Proč koordinace? A na závěr - kolik vlastně ušetří investorovi peněz?
Před časem jsme se s ředitelem společnosti Arch.Design panem ředitelem Ivo Kovalíkem v souvislosti s naší prací dotkli v minulosti silně medializovaného tématu a sice ceně Justičního areálu v Brně. Odhad ceny stavby na začátku 800 mil., cena na konci 1,8 mld.
Pomohl by BIM? Ano i ne. BIM je o precizní představební přípravě, která u tohoto projektu byla kontrolní komisí vyhodnocena jako velmi nedostatečná. Na druhou stranu konečná cena odpovídala i dle znaleckých posudků ceně obvyklé v tom místě i čase. Takže si odtud můžeme vyvodit první axiom:
Cena stavby je při současné technologii výstavby známá na samém začátku. Pokud se zadání v průběhu přípravy a realizace nezmění. A výsledná cena je X x Y x Z x cena za m3 dle typu stavby. Ivo Kovalík, Arch.design
Stavebnictví dlouho fungovalo na principu ostré soutěže na cenu realizace, a pak neustálé handrkování, kdo co za co může, kdo co zaplatí atd. Na konci ale stejně vždycky platilo, že pokud to všichni zvládli důstojně, bez excesů, tak výsledná cena je X x Y x Z x cena za m3 dle typu stavby.
- Neplatí to vždycky. U unikátních staveb (jako je např. nově připravovaná hokejová hala v Brně, nebo nedávno v médiích hojně propírané nové sídlo pařížské filharmonie) si takto jednoduchým propočtem nevystačíte. O to víc má význam za účelem kontroly a snížení nákladů realizace a provozu použít technologii BIM.
Čtěte: Architekt Jean Nouvel dostal pokutu 170 milionů eur. A tak se soudí.
V případě justičního areálu se dalo tedy i bez BIMu spočítat, že stavba bude stát ke dvěma miliardám. Precizní předrealizační příprava by samozřejmě poskytla investorovi odpověď zcela přesnou.
Otázkou je, pokud by se s tímto rozpočtem přišlo do Prahy, jestli by dnes justiční areál stál. Stavět s předpokládáným rozpočtem 0,8 mld. a výsledným 1,8 mld. si v tomto státě může dovolit jen investor, který tiskne peníze. Doslova. A dodatečné zdroje při takovýchto excesech nehledá uvnitř firmy jako my ostatní.
Ještě jednou si tedy trochu nesouvisle dovolím pana Kovalíka ocitovat :
BIM přináší transparentnost do stavebnictví a má narovnat vztahy mezi investorem, projektantem a realizační firmou.
Druhý axiom: při ekonomice celé stavby se bojuje o každý centimetr čtvereční stavby, protože každý takový stojí investora peníze a musí na sebe vydělat.
Ať je stavba jakkoliv velká, nakonec je vždycky málo místa. Neznámý autor.
Už nevím, kde jsem to slyšel poprvé, ale slyšel jsem to z více úst. V této souvislosti zmíním další slova pana Kovalíka.
Při jednom z posledních velkých projektů, který je nacpaný technologiemi od sklepa po střechu se projektantům podařilo natolik zkoordinovat všechny profese, že mezi vedením jednotlivých technologií v místech s jejich největší koncentrací ani nestrčíte ruku. Ivo Kovalík
Zkrátka využití 3D reprezentace stavby a technologií umožňuje vytěžit daný prostor na maximum. A to rovná se peníze.
A jestli to platí u novostaveb, tak u rekonstrukcí dvojnásob.
Společnost Air technology instalovala technologii vzduchotechniky pro datové centrum na BVV jako jednu z mnoha zakázek při použití BIM software. Pro zajištění optimálního řešení pro datové centrum BVV byl předem daný prostor ve stávající budově výstaviště.
Bez použití BIM technologií by bylo nemožné při stávající dispozici splnit vytyčené cíle pro cenu, technologické řešení a ekonomický provoz námi instalovaného zařízení. Petr Polách, Air Technology
Když se to všechno sečte a podtrhne, vyjde, že už i jen při využití koordinace stavby šetří BIM investorovi peníze.
Jen se ve stavebnictví musí naplno prosadit stejný trend jako před časem ve strojírenství. A sice detailní, digitální prototypizace modelu už od ranné fáze.
Těžko si dokážeme představit, že by se auta realizovala stejně jako většina staveb. Že by se na dílně potkali montéři s konstruktéry s hotovými díly a teprve tam by řešili kolize převodovky s motorem různými úpravami atp. Kdo by chtěl v takovém autě jezdit?
Jenže to znamená investovat podstatně větší část prostředků právě do přípravných fází stavby.
Jsou už mezi investory osvícení lidé, kteří si na základě pozitivních zkušeností s BIMem toto uvědomují, je jich ale stále menšina.
Jak jinak si potom vysvětlit, že odpověď na další otázku z dotazníku, zda implementace BIMu přinesla snížení nákladů vyzněla těsně negativně se skóre 2,9? A to i přes vysoce kladné odpovědi na další otázky na téma přínosy této technologie pro projekční přípravu.
Jak jinak, než že mnozí investoři v mnoha případech stále nejsou ochotni zaplatit vyšší částky za kvalitativně lepší projekt. Srovnávají tak nesrovnatelné nabídky na projektovou přípravu stavby. Mezi těmi, kteří odevzdávají kvalitativně daleko lepší projekt a mezi těmi, kteří odevzdávají projektovou dokumentaci, která generuje více otázek, než odpovědí.
Projektanti, kteří chtějí odevzdávat kvalitní projekty, jsou tak nuceni hledat zdroje na jejich tvorbu uvnitř firmy a pozitiva, která jim BIM přináší, kompenzuje jen pomalu se měnící, neutěšený stav našeho stavebnictví, kde se v realizaci a provozování staveb ještě naplno nedokáží vytěžit všechny výhody, které tato technologie přináší.
Už zaznívají i věty z úst projektantů, že při použití BIM technologií v projektové přípravě jsou schopni projekt zpracovat levněji, než při tradičním způsobu projektování a zákazník dostane velké množství metadat, která nedokáže ani efektivně využít. Ale jsou to projektanti, kteří tuto technologii začali používat třeba i před více než 10 lety. Protože její osvojení stojí velké úsilí, moře peněz a času.
A kolik tedy precizní koordinace ušetří peněz? V celém tom koláči, který spousta z nás viděla na X konferencích (rozdělení nákladů na stavbu od konceptu po rekonstrukci, demolici) se bude jednat o promile (maximálně jednotky procent při složitých, technologiemi nabitých objektech), ale i to v absolutní částce nebudou malé peníze.
Koordinace jsou hodně na očích, ale je to jen první, drobný krůček ke změnám, které nás ve stavebnictví čekají. Vcelku logicky, protože největší odpovědnost leží v projekční přípravě, kde se v rámci implementace těchto technologií jako jeden z prvních benefitů projevilo obohacení projektu stavby o informace, kterou sebou nese třetí osa.
A spousta projektantů se už u nás na cestu BIMu vydala. Teď ještě strhnout investory a realizátory.
V této souvislosti mi dovolte zmínit konferenci BIM v rukou investora, která se konala 21.1. v Brně s vybranými tématy určenými právě pro zástupce investorů, developerů a realizačních firem.
Další příspěvek bude o druhém fenoménu BIMu pro projekční přípravu, dá-li se to tak říci – a sice rychlost změn a snížení oprav a chyb. Tento benefit jste vyhodnotili jako druhý největší.
Pokud někdo vyplní dodatečně dotazník odkazovaný na začátku, předem děkujeme.