LOD - Level Of Development

S příchodem inovativního navrhování založeného na informačním modelu stavby do našeho tržního prostoru, známější spíše pod anglickým názvem Building Information Modeling, nebo také pod zkratkou BIM, začala klást na projektanty činné ve výstavbě nároky na znalost nové terminologie. Nejde již jen o správné pochopení definice informačního modelování, tyto znalosti většina z nás již má a není předmětem článku je znovu a lépe interpretovat, ale je potřeba se pozastavit nad hlubší problematikou, která je s fenoménem BIM úzce spojena a tím je pojem/akronym LOD.

Pokud se ptáte, co tato další zkratka představuje, tak jste na správné adrese. V tomto článku se pokusím naformulovat danou problematiku tak, aby byla stravitelná a nevzbuzovala další zbytečné emoce, které jsou již s příchodem informačního modelování do stavební praxe na denním pořádku.

Trocha té historie

Specifikace LOD byla vyvinuta firmou VicoSoftware, softwarovou společností, která se zaměřuje na vývoj programů určených pro stavební rozpočty. V informačním modelu stavby spatřovali výhody přímého oceňování stavebních elementů, ze kterého je daný model vystavěn, ale narazili na problém. Jak přesně ocenit dané stavební elementy v modelu, když není přesně definována jejich podrobnost zpracování? Při tradičních metodách kalkulací je vždy člověk, který stojí mezi tím, co se měří a jakým způsobem se to měří. Při automatické kalkulaci z informačního modelu to již neplatí, proto se pokusili vyvinout koncept, který nazvali "Level of Detail", tedy měřítko zpracování stavebního elementu z hlediska jeho ocenění. Úroveň LOD 100 poukazovala na to, že současný tvar či počet stavebního elementu není definitivní, přičemž jeho hodnoty plochy či objemu byly naproti tomu dostatečně přesné. V úrovni LOD 200 bylo možné pouze předpokládat již konkrétní počet elementů, ale ne jejich definitivní podobu, každý element bylo nutné ocenit zvlášť. Stavební elementy v úrovni LOD 300 byly již plnohodnotně identifikovány a bylo možné k nim přiřadit skutečné ceny. Poslední úroveň LOD 400 již definovala, jaké konkrétní elementy budou dodány, tato úroveň byla využívána také pro posouzení jednotlivých cenových nabídek dodavatelů.

Jak už to tak bývá, daný koncept nezůstal dlouho záležitostí pouze firmy VicoSoftware, ekvivalentem naší komory architektů v USA AIA (American Institute of Architects) rozhodl, že daný koncept by bylo vhodné vztahovat na všechna použití informačního modelu, od energetických analýz až po 5D programování. Daný koncept byl následně přejmenován na "Level of Development", protože původní název "Level of Detail" mohl způsobovat představu, že daný koncept měří pouze grafickou rozpracovanost elementů a ne potřebnou vypovídající hodnotu zaimplementovaných informací.

Level of Development

Pojem Level of Development (LOD) lze popsat jako doporučení, které umožňuje odborníkům ve stavební praxi přesně specifikovat a jasně naformulovat danou spolehlivost informačního modelu stavby v různých fázích návrhu, dá se říci, že LOD je v podstatě jakýmsi měřítkem jak zaimplementované informace reprezentují daný BIM element. LOD není nezbytně měřítkem množství informací, ačkoliv je samozřejmé, že v daném BIM elementu musí být dostatek informací, aby byla splněna úroveň požadovaného LOD. LOD současně nedefinuje přesnost grafického zpracování daného BIM elementu. Grafický vzhled je jen jedna část informace o daném elementu a obvykle je považována za nejméně důležitou. Dodavatel daného BIM elementu nepotřebuje přesně vědět, jak daný objekt vypadá, nebo kde přesně bude v informačním modelu osazen, ale potřebuje vědět název výrobce a číslo modelu, popřípadě je také nutné znát konkrétní rozměry objektu pro případnou koordinaci s ostatními objekty kolem něj.

Pokud výše zmíněná definice LOD je pro Vás stále těžko uchopitelná, ukážeme si její definici v praxi na příkladu se židlí.

LOD 100 = Zde se nachází židle
LOD 200 = Zde se nachází židle, která vyžaduje nominální požadavek na prostor 500 x 500
LOD 300 = Zde se nachází kancelářská židle na kolečkách s područkami
LOD 400 = Konkrétní výrobce kancelářské židle včetně čísla modelu výrobku
LOD 500 = Konkrétní výrobce kancelářské židle včetně čísla modelu výrobku, uvedený dodavatel zboží, datum nákupu, atd.
 
Samozřejmě daný koncept se nemusí omezovat pouze na nábytek, dané řazení si můžeme ukázat i na obecném příkladu.

LOD 100 = Zde se nachází objekt
LOD 200 = Zde se nachází objekt o konkrétních rozměrech
LOD 300 = Zde se nachází objekt s těmito funkcemi a možnostmi
LOD 400 = Je to tento konkrétní objekt
LOD 500 = Je to tento konkrétní objekt dodávány tímto dodavatelem k tomuto datu

Smyslem LOD tabulky výše je ten, že sděluje účastníkům v projektu, jaké informace mohou v případě potřeby využít, jinak řečeno LOD měří spolehlivost a důvěryhodnost té dané informace. Například židle od konkrétního výrobce, která by uspokojila LOD 400 lze využít i v případě požadavku na LOD 100, s tím že každý bude vědět, že tato konkrétní židle není nutně ta, která bude ve skutečnosti objednána. 
 

 
Dá se také říci, že LOD je jakýmsi měřítkem pokroku ve vývoji projektu. Je očividné, že pro dosažení úrovně LOD 300 je zapotřebí mnohem více času a energie než pro dosažení úrovně LOD 100. Zde je nutné upozornit na jednu důležitou věc, pokud budeme uvažovat nad tím, že pomocí LOD se dá měřit jakýsi pomyslný pokrok ve vývoji projektu, bude nás to svádět k tomu, že danou rozpracovanost budeme chtít měřit v procentech, to by znamenalo, že za předpokladu kdy LOD 500 je 100%, pak LOD 300 = 60%, LOD 100 = 20% atd., tak jednoduché to ale bohužel není. Něco jako LOD ### model, který by splňoval 100% rozpracovanost, neexistuje! Projekty v různých fázích podrobnosti (DUR, DSP, DPS) budou vždy obsahovat celou řadu stavebních elementů či sestav, které mohou mít různé LOD. Není tedy příliš logické vyžadovat model o konkrétní hodnotě LOD., spíše než to, je důležité vyselektovat, které dané kategorie v modelu mají mít jakou informační rozpracovanost. Takto nadefinované zadávací podmínky pro vyhotovení informačního modelu jsou pro obě strany smluvního vztahu přijatelnější.

Level of Detail

Jak už bylo na začátku článku zmíněno pojem "Level of Detail" byl původní název konceptu, který sloužil firmě VicoSoftware k oceňování BIM elementů, ale z důvodů srozumitelnosti byl AIA přejmenován na Level of Development, jelikož je Level of Detail všeobecně spíše spojován s grafickou rozpracovaností 3D modelů, to ale neznamená, že by původní koncept neměřil množství informací v BIM elementech, právě naopak, měření informací byla základní myšlenka konceptu, ale dané měřítko řešilo pouze množství informací v dané úrovni LOD, za předpokladu, že všechny informace jsou relevantní pro projekt. V současné době se v některých BIM příručkách lze setkat i s odlišnou terminologií Level of Detail jako např. CIC, USACE M3, AEC (UK) BIM Protocol. V nejrozšířenějším pojetí je Level of Detail spíše považován za grafickou rozpracovanost modelu.

Level of Development nebo Detail?

Pokud budeme vycházet z nejrozšířenějšího pojetí tak Level of Development a Level of Detail spolu úzce souvisejí. Stavební element může mít nadefinovaný určité Level of Development i za předpokladu, že Level of Detail nebude brán v potaz. Na druhou stranu pouze nadefinování grafické rozpracovanosti prvku Level of Detail se zdá být do jisté míry bezpředmětné. Není důležité, jak daný objekt vypadá realisticky a uvěřitelně, pokud neobsahuje data o výrobci či konkrétním modelu výrobku, nebude možné daný objekt jednoduše ocenit a následně objednat. Vysoký Level of Detail je žádoucí např. u architektonické studie interiéru, kde výstupem je fotorealistický render scény, to ale automaticky neznamená nejvyšší Level od Development. Objekty zanesené do scény mohou být zpracovány do sebemenšího detailu, ale nemusí sebou nést žádná použitelná data a naopak při zachování rozumné velikosti rozsáhlého projektu mohou mít objekty v informačním modelu nízký Level od Detail, ale zároveň Level of Development může být poměrně vysoký.

Aby nedocházelo k neustálé záměně, je doporučeno zkratku LOD využívat pouze pro Level of Development a pro Level of Detail si zvolit jiné označení. Několik BIM příruček využívá pojem "Grade of Detail", který nedostatečně vystihuje danou problematiku. Je možné se setkat i s označením "Depth of Detail" (DOD). Jednotlivé úrovně informační rozpracovanosti (LOD) mohou mít přesně nadefinovanou grafickou rozpracovanost (DOD).

Je zde důvod k využívání LOD?

Samozřejmě že ano, i přesto, že interpretací je mnoho a občas se z nich vytrácí jasnost původního konceptu od VicoSoftware, stále má LOD důležitou roli v BIM projektování, pokud se dobře uchopí. Jelikož se v současné době v našem prostředí nelze opřít o žádnou vyhlášku, která by přesně definovala BIM a současně i LOD, je vždy na zvážení zadavatele, popřípadě na dohodě se zhotovitelem zakázky, jakým způsobem bude model zpracován v návaznosti na informační a grafickou rozpracovanost jednotlivých BIM elementů.