Konference BIM ve stavebnictví - 2020

Ve dnech 2. a 3.září 2020 se v Praze konala již tradiční Konference BIM ve stavebnictví. Letošní již 6. ročník této konference opět dokumentoval aktuální vývoj informačních modelů staveb a stav připravenosti české digitální legislativy. Vedle ostatních partnerů se konference účastnila i společnost CAD Studio, která ve svém stánku prezentovala ukázku technologie 3D modelu (software Autodesk Revit) s propojením do virtuální reality.

Dopolední část prvního dne byla zahájena panelem "BIM a vestavěné prostředí". Jednotlivými prezentacemi a všemi tématy tohoto bloku se prolínala všudypřítomná otázka digitalizace, která intenzivně ovlivňuje nejen stavebnictví, ale dotýká se již našeho každodenního života.

Jan Fibiger, předseda Správní rady Nadace ABF ve své úvodní řeči konstatoval, že před námi stojí nelehké úkoly, které jsou s digitalizací spojené: rekodifikace stavebního zákona, portál stavebníka, digitální technická mapa nebo vytvoření postupů digitálního dvojčete. Naproti tomu se dnes s digitalizací setkáváme na každém kroku: dokážeme digitálně trasovat virové onemocnění, vyprojektovat superrychlou hyper-loop dráhu, nebo ve filmu digitálně oživit historickou postavu či spojit lidský mozek s počítačem. Přitom pro dnešní mladou generaci jsou 3D modely již součástí jejich životů a umějí vytvářet formou hry urbanistické modely na základě svých představ. Základem jsou jim oblíbené 3D hry, ve kterých je možné virtuálně vystavit města nebo celé kontinenty.
Ve svém příspěvku se Petr Matyáš ze společnosti di5 se zaměřil na koncepci Digitálního vystavěného prostředí. To je pro organizaci CzBIM téma již od roku 2018 v souvislosti s vytvářením koncepce BIM. Zaměřil se na hodnotu digitálních dat a jejich obchodovatelnost. Poukazoval, stejně jako další řečníci, že problémem nebude generování dat, ale jejich smysluplné zpracování a využití např. pro plánování rozvoje měst. Dokumentoval to příkladem z Finska, kde je již každý stavební subjekt hodnocen z pohledu kvality digitálních dat. Kvalitněji zpracované digitální data, předložené na příslušný úřad pak znamená nižší správní poplatky. Poukázal na problematiku otevřených a soukromých dat a jejich ochrany, což vidí v budoucnu jako velký problém. Dopolední blok pokračoval futuristickým příspěvkem Michal Postráneckého z Centra měst Budoucnosti a jeho vizionářským pohledem do roku 2060. Na fiktivních událostech ilustroval cestu digitalizace (nejen ve stavebnictví) a nejen v Česku ale i v celosvětovém kontextu.  V budoucích dekádách bude svět čelit v tomto ohledu mnoha výzvám, a s lehkým nadhledem uvedl, že např. v roce 2040 proběhne neúspěšná volba primátora- robota (nestraníka) nebo v roce 2050 dokážeme v Česku schválit stavební dokumentaci do 48 hodin.

Odpolední blok se již odvíjel ve znamení blízké reality. Jednotliví řečníci popisovali např. práci na konceptu dynamického obrazu města, který využívá velké množství dat, zpracovaných do komplexních modelů, které dokáží efektivně využívat např. správci majetku nebo veřejná správa. Zajímavý příspěvek prezentoval Karel Jedlička ze Západočeské univerzity, který představil koncept digitálního dvojčete a interaktivního dopravního modelování.  Tento koncept znamená vyhodnocení a vizualizaci propojených dat ze senzorů parkovišť a míst dopravního vytížení (sběr dat z internetu věcí) a jeho online zobrazení v dopravním modelu města s možností řídit dopravní uzavírky, místa řízení provozu dopravní policií atd., a to vše online v reálném provozu.
 
 
Druhý den konference pokračoval v diskuzi nad tématem digitalizace v dalších prezentacích.
Petr Durdík z Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR uvedl, že digitalizace probíhá již 20 let ale důležitá je standardizace. Problémem je reálná absence jednotného standardu.
Standard je nyní v každém uzemním plánování např. velkého města (Praha, Brno nebo Ostrava) jiný a to je neutěšený stav. Přitom jednotný standard plánovací dokumentace je ukotven v zákoně, ale není vydán předpis, takže se nedá použít do doby, dokud nevyjde nový stavební zákon. 
Regulační plán je také nutné standardizovat (definice uliční čára, hranice zástavby, míra zastavěnosti atd.). Dále je nutné standardizovat limity území atd.
Ivana Vrbová z Ministerstva pro místní rozvoj prezentovala aktuální informace o Národním geoportálu územního plánování pro správu dat územního rozvoje. Data budou dostupná pro praktické čerpání požadovaných informací a z portálu bude po registraci možné např. získávat průběžné notifikace k vybranému území a další zajímavé funkce.
 
Velká část druhého dne konference byla věnována problematice společného datového úložiště (CDE)
V panelu CDE v praxi BIM hodnotila Ivana Matějková z Gleeds aspekty výběru z pohledu velkosti a účelu dat nebo z pohledu fáze životního cyklu projektu. Dalším tématem, o kterém se diskutovalo, bylo smysluplné využití dat v CDE a jejich převod do dat pro využití FM (správy majetku). Diskutující se ve svých názorech shodli, že převody dat CDE do CAFM jsou nyní problém a datové převodníky nejsou v současnosti k dispozici. Samozřejmě musí být zájem ze strany subjektů, které budou chtít využívat data v CAFM (např. investoři). Technická rozdílnost jednotlivých CDE prostředí je nyní realita, ale je vůbec vhodné a technicky možné standardizované CDE, které by bylo ukotvené v legislativě? Shoda byla i na validaci jednotlivých CDE a zveřejnění výsledků pro další širší diskuzi.  Jaroslav Nechyba z agentury ČAS uvedl, že ve veřejných zakázkách bude  CDE definováno základními funkcemi, nikoliv ve svazujících podrobnostech. Zároveň bude vydána metodika na výběr CDE a metodika pro interní použití CDE ve firmách formou doporučení.
 
Stejně jako předešlé ročníky i letošní konference přinesla celou řadu zajímavých podnětů, informací a novinek. Na druhou stranu i konstatování, že od minulého ročníku se řešení na celou řadu problémů zatím nenašlo. Přesto většina prezentujících vyslovila svůj optimismus. Na mnoho složitých témat se budou hledat technická řešení, bude potřeba mnoha kompromisů a shody zúčastněných stran, kdy každá strana bude nutně muset slevit ze svých nároků.

Věřme tedy, že příští ročník 2021 přinese v tomto směru nové pozitivní informace.