Málokdo dnes asi pochybuje o tom, že BIM (informační model budov) představuje budoucnost navrhování, výstavby a provozování pozemních a inženýrských staveb. Zdaleka nejde o nějaký „módní“ nástroj pro projektování ve 3D. Možnosti BIM jsou daleko širší, praktičtější – a to je i důvod, proč se tolik výrobců připojuje k této technologii. Podívejme se ale i na její historii.
Jak vznikl BIM – původní nápad
Základy BIM se datují k roku 1975, kdy americký profesor Charles Eastman publikoval
popis pracovního prototypu v časopise AIA Journal. Článek popisoval interaktivní prvky kombinující informace o mapách, fasádách, pohledech a řezech v jediném dokumentu. Každou změnu projektu by pak stačilo provést jednou a tato změna by byla promítnuta i do všech ostatních výkresů. Snadno by se tak generovaly detaily o nákladech, materiálových požadavcích a dodávkách stavby. Popisuje i nám dnes povědomý koncept databáze stavby, tzv.
Building Description System (BDS). Jeho následný projekt GLIDE (
Graphical Language for Interactive Design) z roku 1977 pak vykazuje už většinu charakteristik moderní BIM platformy.
V 70. a 80. letech pak byly prováděny podobné studie v Evropě, například ve Velké Británii a Finsku, kde už byly podnikány pokusy o komerční využití BIM.
Samotný pojem „Building Information Modeling“ (BIM) byl poprvé použit ve výzkumném článku autorů G.A. van Nederveena a F.P. Tolmana v mezinárodním výzkumném časopisu „Automation in Construction“.
Někteří ale připisují nejstarší zmínku o idee "BIM" už Douglasu C. Englebartovi, který načrtl vizi budoucích architektů už v roce 1962 ve svém článku
Augmenting Human Intellect. Popisuje projektování pomocí zadávání parametrů stavebních prvků, včetně využití objektového principu a relačních databází.
CAD a BIM software
Souběžně s původně jen akademickou historií BIM se rozvíjel i CAD (Computer Aided Design) - ten také pochází z 80. let. Tehdy začali projektanti využívat počítače a jednoduchý kreslicí software pro navrhování založené na vrstvách, hladinách, umožňujících umístit více kreseb na sebe. Rychlý růst této technologie, nástup osobních počítačů a internetu brzy vedly ke stavu, kdy si projektanti začali místo rolí výkresů vyměňovat DWG soubory.
Za prvního průkopníka technologie BIM je považován software
RUCAPS (Really Universal Computer Aided Production System). Ten vznikl ve Velké Británii a začal být brzy využíván i komerčně, přestože jeho cena i cena potřebného hardware omezovala využití jen pro ty největší stavby. Už v 80. letech ale přitom tento systém pracoval s 3D informacemi. Od RUCAPS byly následně odvozeny i další softwarové systémy jako
Sonata (prodán Aliasu, ten pak Autodesku) nebo
Reflex (prodán PTC). Možnosti RUCAPS byl údajně inspirací i pro vývojáře firmy Revit Technology Corporation (RTC). Ta byla v roce 2002 odkoupena Autodeskem a její produkt –
Revit – je dnes asi nejrozšířenějším softwarem pro BIM navrhování. Nahrazuje tak předešlé projekční postupy založené na CAD a výměně DWG souborů.
Významnou roli v přijetí BIM jako platformy pro výměnu dat byla standardizace výměnného BIM formátu IFC (
Industry Foundation Classes, 1995).
Moderní historie
Za poslední desetiletí se BIM rozvinul od technických konceptů na plnohodnotnou metodiku zasahující všechny fáze doby života stavby. Změna způsobu projektování má dopad na celý obor stavebnictví. Vzdělávací systémy byly přizpůsobeny nové metodice BIM projektování. Národní legislativa byla doplněna o požadavky na BIM data, aby bylo možné u veřejných investic využít prokazatelných úspor nákladů pramenících z použití BIM postupů. Výrobci stavebních komponent vytvářejí parametrické BIM knihovny svých výrobků nebo celých prefabrikovaných celků, aby zefektivnili proces navrhování a propagovali svou produkci. Producenti BIM software propojují BIM s dalšími moderními technologiemi – s cloudem pro snadné sdílení otevřených dat a jejich napojení na externí nástroje (kalkulace, bezpečnost, řízení stavby…), s technologií 3D tisku (nejen modelů, ale i reálných staveb), s prefabrikačními nástroji, s nástroji pro 3D skenování (reality-capture – laserové skenery, drony), se senzory živě snímajícími parametry budovy (teplota, zatížení, osvětlení), nebo s 3D vizualizačními technologiemi pro virtuální a rozšířenou realitu (VR/AR).
Zejména díky otevřenosti dat a univerzálním datovým prostředím (CDE) budeme svědky dalšího rychlého rozvoje BIM technologií ve stavebnictví.
Viz též BIM