Rok se s rokem sešel a v Praze na Václavském náměstí se konal na začátku června již osmý ročník
Konference BIM ve stavebnictví 2022.
Stejně jako v minulých ročnících, tak i letos hostil
Dům nadace ABF odborníky ze stavebního průmyslu a společně s partnery prezentoval přítomným účastníkům konference aktuální novinky z oboru. A jak je poslední roky zvykem, BIM byl skloňován ve všech pádech - ať jako BIM pro cestu digitalizace českého stavebnictví či jako nástroj a předpoklad dosažní stavebnictví 4.0, tak též jako důležitý prostředek komunikace. Dále byly prezentovány praktické zkušenosti, doporučené metodické a legislativní podklady, výzkumná témata i vzdělávací programy.
V úvodním slovu vystoupil předseda nadace ABF, pan
Jan Fibiger a zdůraznil cíl celého snažení. Tím by mělo být vystavěné prostředí, které zajistí udržitelné a kvalitní bydlení a spokojenost obyvatel městských aglomerací. Závěrem krátké řeči ohlásil termín blížícího se slavnostního vyhlášení soutěže
Stavba roku a kulatých 30 let této soutěže, které se letos bude konat v pražském Rudolfinu za podpory Pražské filharmonie.
Po tomto krátkém úvodu bylo předáno slovo prvnímu vystupujícímu. Pod názvem
Digitální Česko a BIM vystoupil pan
Petr Serafín z MPO, který shrnul historii uvádění BIMu do života. Uvedl, že prvotním dokumentem bylo usnesení vlády z roku 2016, a po dohodě s experty byl materiál uveden do vlády, která vzhledem k jeho relevanci uložila MPO dohled nad celým procesem. Pak byla vypracována koncepce digitalizace (v roce 2017), která byla následně schválena v roce 2021. Celá aktuální koncepce je vypracována s výhledem do roku 2027 včetně propojení konceptu
Digitální Česko (koncept této části je vytvořen také do roku 2027). Jako jeden z pilířů celého konceptu jsou ustanoveny pilotní projekty v BIM, které nyní probíhají, a jsou realizovány pouze pro určité fáze stavebního procesu. Žádný pilotní BIM projekt zatím nezahrnuje vše od projekce až do provozování stavby, natož do fáze použití pro FM a případné likvidace stavby.
V dalším příspěvku popsal pan
Zdeněk Zajíček z Hospodářské komory ČR stav příprav na spuštění
Portálu stavebníka. Celý koncept (již tři roky starý) počítá s jednotným informačním systémem, bez ohledu na to, jestli systém bude využívat centrální stavební úřad nebo jednotlivé místní stavební úřady. Uvedl, že Portál stavebníka je pouze část celého infomačního systému, který již dnes existuje (součástí je také ověření identity nebo např. portál občana). Portál stavebníka bude mít dvě oddělené části – část veřejnou a část neveřejnou s nutností prokázání identity. Neveřejná část bude mít celou řadu technických vlastností např. stavební kalendář atd.
Pan Zajíček uvedl, že je nutné zajistit dostatečně kvalifikovaný sbor lidí na Ministerstvu pro místní rozvoj, datum spuštění byl 1.7. 2023, nyní je vše posunuto na 1.1. 2024 a i tak je termín velmi napjatý vzhledem k velkému množství práce, kterou je nutné vykonat proto, aby byl portál připraven ke spuštění.
V další části dopoledního bloku vystoupila
Kateřina Vrbová z Ministerstva pro místní rozvoj se svým příspěvkem k
Digitálnímu územnímu plánování. Hned zkraje uvedla, že je Česká republika v digitalizaci území minimálně 20 let pozadu za ostatními vyspělými státy Evropy. A hned si položila otázku, co nám digitalizace územního plánování přinese. Podle jejích slov by byl výčet benefitů dlouhý: přechod na tvorbu dokumentů a standardizace a harmonizace dat, elektronizace agendy, sledování procesů v digitální podobě a vytváření registrů, digitalizovaný přístup k dokumentům atd.
A podstatná je zde i možnost návazného využití dat pro provoz souvisejících portálů. Ruku v ruce s tím jde nový Stavební zákon. Bohužel dnes neexistuje jednotný datový model území, každý krajský úřad má své datové modely. Na sjednocení databází se bude pracovat v rámci
Národního plánu obnovy, na který jsou vyčleněny finanční prostředky ze státního rozpočtu. Na druhou stranu ne všechna územní data bude možné zveřejňovat, mezi ty neveřejné budou patřit data např. armádní nebo vládní.
Ve stejném dopoledním bloku zazněly další příspěvky např. prezentace o
Digitální technické mapě.
Pan
Karel Večeře z ČUZK uvedl, že jsou používány desítky typů technických map. Nový zákon o zeměměřičství bude definovat
Digitální technickou mapu kraje. Jednotlivé kraje budou řešit a zaštitovat tyto mapy a správci sítí budou sami editovat svoje příslušné sítě. Jednotlivé obce budou přebírat mapy příslušných krajů a přidávat si svoje místní obecní data. V současnosti se nacházíme ve fázi obesílání vlastníků IS, aby se zaevidovali do systému tak, aby se v půlce roku 2023 data začala naplňovat do celorepublikového systému.
Michal Postránecký z agentury VIZE2025 se zamýšlel nad
Digitalizací a městy budoucnosti. V jeho podání budoucnosti budeme běžně používat informace z
digitálních dvojčat, budeme vést dialog mezi námi a stavebními roboty a dívat se na věci jejich očima. Běžnou se stane rozšířená (augmentovaná) realita, na stavbách budeme stále více využívat 3D tisk stavebních komponent nebo celých staveb. Podle statistických prognóz bude po roce 2050 na stavbách 50 % robotů, kteří nahradí lidskou práci a nahradí člověka při nebezpečných stavebních operacích.
V dopoledním bloku vystoupili ještě
Petr Matyáš, který zastupoval
CZ BIM a platformu
buildingSMART. Informoval přítomné, že komunita v současnosti čítá 27 poboček po celém světě a zástupci z ČR tvoří jeho plnohodnotné členy. Z pohledu aktivního přístupu a četnosti aktivit patříme celosvětově ke špičce. Pan Matyáš také uvedl, že digitální dvojčata již dnes existují, ale zatím je neumíme využívat v praxi. Co dále neumíme efektivně využívat, je datová statistika. Nehodnotíme, jak města fungují dlouhodobě jako celek a jaký mají dopad na člověka – obyvatele. Zdůraznil, že je nutné zvládnout anonymizaci velkého množství dat, které jsou již dnes k dispozici, a které budou sloužit pro analýzy a statistiky.
Další příspěvky v odpoledním bloku hodnotily BIM z různých pohledů, a to jak z pohledu legislativního v agenturách a státní správě, tak z úhlu technického jednotlivých komerčních společností. Paní
Růžena Kentošová z agentury ČAS se zamýšlela nad tím, jak začít se zaváděním BIMu v organizacích a firmách. Jako klíčovou vidí přípravu na celý proces – agentura ČAS vypracovala metodiky, které by měly pomoci. Tady je nutné zdůraznit, že společnost
Arkance Systems CZ se zaváděním procesů BIM do firem zabývá již dlouho, má v této oblasti bohaté zkušenosti a tým velmi kvalifikovaných odborníků. Zazněla i informace o vzdělávání pracovníků státní správy, osnovy kurzů nyní vznikají.
Velice zajímavý příspěvek přišel ze společnosti STRABAG z úst pana
Karla Vonky, který hodnotil jejich komunikaci se společností SHB Brno, jako spolupracujícího projektanta. Jejich plný přechod na CDE byl motivován eliminací e-mailové komunikace a souběžným používáním dalších sítí, nad kterými společnost neměla kontrolu a dále jejich snahou o systém BIM-to-field, tedy snahou o zjednodušení a strukturovaní dat pro účely stavby. Cílem pak bylo výsledná data seskupit do přehledných
dashboardů, aby bylo zřejmé, jaké úkony má stavba přesně v který den provést.
Druhým dnem pokračovala konference neméně zajímavými prezentacemi o praxi, o výrobcích a technologiích. Ať to byly příspěvky o robotizaci např. při 3D tisku na stavbách či robotickém zdění nebo téma způsobu recyklace materiálů na konci životního cyklu stavby - všechna témata účastníky zaujala.
Osmý ročník konference přítomné opět rozhodně nezklamal. Bylo to místo diskuzí a formálních i neformálních setkání a místy i bouřlivější výměny odborných názorů. Přesně tak, jak to má být. A nezbývá, než se těšit na další, v pořadí již devátý ročník, který nám napřesrok přinese jistě další zajímavé informace.