Dne 19.7. se v Brně uskutečnil seminář na téma BIM, zaměřený na investory z oblasti státní správy. Na semináři se kromě představení BIM nástrojů prezentovaly i projekční kanceláře, které se u nás projektováním metodikou BIM možná začaly zabývat jako jedny z prvních – a to sice společnost
Arch.design a Ateliér Velehradský.
.jpg.aspx)
Semináře se zúčastnili zástupci investičních odborů města Brna, Jihomoravského kraje, Fakultní nemocnice a Armády České republiky (respektive Univerzity obrany). Z diskuze na semináři vyplynulo, že všichni zástupci zúčastněných stran měli povědomí o metodice BIM, ať už z běžně dostupných zdrojů nebo ze specializovaných akcí a seminářů pořádaných na toto téma.
Rád bych se zde zmínil o několika tvrzeních a následných zjištěních, které si účastníci z kurzu odnesli, popřípadě je ještě ex post rozvedl:
- „Projekty zpracovávané v Revitu, který je vlajkovou lodí Autodesku pro projektování metodikou BIM jsou levnější...“
Revit jako databázový, parametrický projekční software je vysoce efektivní nástroj pro projektování pozemních staveb. Toto tvrzení vyšlo z úst nejpovolanějších a sice od ing. Arch. Tomáše Velehradského. Jejich kancelář tuto technologii využívá už od roku 2006. Samozřejmě, že k tomuto zjištění nepřišli přes noc. Maximalizace využití všech možností této technologie pro projektování je dlouhodobý proces, při kterém významně pomáhá nadšení a vhodná implementační strategie.
- „Takto zpracované projekty ještě bez národní BIM knihovny obsahují obrovské množství informací, které v současnosti žádný zadavatel nedokáže plně využít...“
BIM knihovní prvky, které kanceláře v současnosti používají pro tvorbu projektů, jsou už dnes nositelem velkého množství informací, které investoři nejsou ochotni, nechtějí nebo nedokáží využít - jak v realizační fázi, tak při následné správě budovy.
- „Jakým způsobem se zadávají projekty metodikou BIM?“
Zástupci investičních odborů mají povědomí o metodice BIM a o výhodách, které by jim tato metodika měla a mohla přinést. Nicméně nevědí, jak vystavět zadávací dokumentaci, aby za investované peníze dostali maximum. Protože tady platí, že špatně nadefinované zadání může celou investici do projektu výrazně prodražit bez pozitivního efektu na celou ekonomiku stavby. Investor si musí nadefinovat, které informace pro kontrolu stavby, provedení a případně správu budovy potřebuje a které ne. Cenu projektu nemusí významně ovlivnit grafické provedení modelu, ale informace, které chce mít zadavatel v daném virtuálním objektu k dispozici.
- „Objekty zpracované metodikou BIM nelze využít pro facility management, neexistují technologie pro vytěžení informací z modelu...“
V každém okamžiku desítky vývojářů pracují na zdokonalování nástrojů, které už dnes umožňují jednoduchý přístup k informacím z BIM modelu a správu těchto dat. To, že se dnes ještě nevyužívají u nás, má své důvody.
Tím prvním je fakt, že západní Evropa a další země jsou významně dál v implementaci metodiky BIM ve stavebnictví. Jako jeden z mnoha příkladů: „Německá vláda stanovila rok 2020 jako konečný termín, kdy budou veškeré dopravní stavby projektovány a realizovány metodikou BIM“.
Tím druhým důvodem je pak skutečnost, že když už u nás investor zadá a projekční kancelář zpracuje projekt, který splňuje všechny parametry BIM konceptu, následně se nevyvine dostatečný tlak na realizační firmu, aby se spolupodílela na doplnění a aktualizaci všech informací v BIM modelu. Investor by si měl už na začátku zadání projektu uvědomit, že pokud chce z kvalitně zpracovaného projektu vytěžit maximum, měl by zadání projektu diskutovat už na začátku se zástupci realizační firmy, popřípadě se zástupci zodpovědnými za správu a údržbu objektu, popřípadě tak učinit alespoň před zahájením realizace.
- „Projekty se soutěží levně ne z vůle zadavatele, ale dle došlých nabídek. I když může být odhad na cenu projektu relativně vysoký, v soutěži se objevují nabídky za podstatně nižší ceny...“
Koncept BIM je postavený na základním principu – a sice mít precizně zpracovaný model stavby ještě před zahájením realizace. Obdobný princip se už roky aplikuje ve strojírenství a je to hlavní důvod pro zvyšování produktivity v tomto oboru – na rozdíl od stavebnictví, kde se produktivita za poslední dekády prakticky nezměnila.
Pokud tedy investor ve stavebnictví dostane „výrobní dokumentaci“ za zlomek odhadované ceny, znamená to jediné - a sice že dodané podklady nemohou sloužit pro přesné rozpočtování a harmonogram stavby. A to jsou hlavní důvody, proč slýcháváme o „předražených zakázkách“. Je tedy na zadavateli investora, aby si vyspecifikoval co nejpřesněji parametry projektu a to i proto, aby realizační firma mohla co nejpřesněji stanovit náklady na samotnou realizaci.
Budu rád, pokud se pod článkem rozpoutá vášnivá diskuze, přibydou poznámky, připomínky, nesouhlasné komentáře, protože jen toto je cesta, jak na všechny otázky, které v souvislosti s BIM vyvstávají najít ty správné odpovědi.