Co je vlastně virtuální stavba a jaký je případně rozdíl mezi virtuální stavbou a BIM projektem?
Asi každý zná skvěle vypadající 3D modely staveb a to ať už se jedná o velké stavby, rodinné domy, interiérové návrhy nebo třeba technologické celky, které byly vymodelovány pomocí projekčního softwaru jako je třeba REVIT, SketchUP nebo další. Je to, co je výstupem z tohoto softwaru, vlastně virtuální stavba? A jaký je případně rozdíl mezi virtuální stavbou a BIM projektem?
autor: Osama Ali
Pojem virtuální stavba se dá pochopit více způsoby. Jednou z možností je, že ho chápeme jako 3D objekt reprezentující virtuální návrh stavby, která má vzniknout. Tento návrh pak představuje proces tvorby modelu s využitím informačních technologií, avšak bez návaznosti na to co se s modelem stane po dokončení stavby.
Druhou, o trochu sofistikovanější možností, jak vysvětlit tento pojem, je to, že virtuální stavba je obrazem daného projektu, tedy verze modelu, která byla vybudována v počítači a odpovídá tomu, co vzniká na staveništi. Pokud by to tak bylo a objekt by se stavěl stejným způsobem, jako se modeloval a dal by se tedy velmi dobře řídit, koordinovat a spravovat. Díky tomu by se řešení problémů provádělo již v projektové fázi, tedy ve vytvářeném modelu u obrazovek počítačů, díky čemuž se dá ušetřit spoustu času a starostí, které by nastaly při řešení těchto problémů až přímo na stavbě a znamenaly by i případné vynaložení dalších nemalých nákladů na jejich odstranění.
Co se ale děje s modelem po dostavění reálné stavby?
Po dokončení fyzické stavby se tedy z modelu stává virtuální stavba. Během celého životního cyklu projektu, tedy od procesu tvorby modelu a následně i během stavby vzniká obrovské množství dat, která se do modelu zapisují.
Při přechodu na aktivní provoz objektu se tyto informace předávají odborníkům na správu objektu. Ne vždy jsou data optimalizována tak, aby po předání bylo možné data využívat bez zásahu nebo jejich úpravy. To znamená, že po převzetí potřených dokumentů, je pracovníci, kteří budou daný objekt spravovat, musí nějakým způsobem nahrát do vlastních systémů, které pro správu objektu budou využívat. Jedná se o náročný proces, při kterém může dojít ke vzniku nepřesností nebo dokonce ke ztrátě některých informací.
Pokud se však daný projekt zpracovává jako BIM od samého začátku, a využívá se po celou dobu projektu a výstavby, zajistí se plynulý přesun dat bez jejich ztráty nebo poškození. Informace o objektu, dostupné v modelu BIM, tak umožňují manažerům přístup k údajům o každém části spravovaného objektu a vzhledem k tomu, že BIM model zahrnuje i veškeré informace o změnách provedených v různých fázích projektu či výstavby, dokonale odráží to, jak byl postaven. Vytvoří vlastně virtuální dvojče postaveného objektu, tedy virtuální stavbu.
Tato virtuální stavba, včetně všech informací, potom může sloužit pro správu objektu po celou dobu jeho životnosti a následně může posloužit i při případném plánování rekonstrukce nebo demolice stavby. Tím se opětovně dá předejít problémům a neočekáváným finančním výdajům, které by nastaly při následném neinformovaném zásahu do objektu.
Je tedy zapotřebí si jasně říct, že virtuální stavba má návaznost na postupy následující po dokončení stavby. A pakliže bude řeč o BIM projektu, musí být primárně výstupem virtuální stavba s dosahem na celou dobu životnosti postaveného objektu.